Rozhodnutí NS

28 Cdo 3137/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/18/2018
Spisová značka:28 Cdo 3137/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.3137.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Cdo 3137/2018-442
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce I. S., P., zastoupeného Mgr. Jiřím Malínkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalovanému I. S., Č., zastoupenému JUDr. Ladislavem Eretem, advokátem se sídlem v Praze 3, náměstí Winstona Churchilla 1800/2, za účasti N. S., Č., jako vedlejší účastnice na straně žalovaného, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, o zaplacení částky 5.750.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 20 C 68/2016, o dovolání žalovaného a vedlejší účastnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2018, č. j. 30 Co 494/2017-411, takto:

Dovolání žalovaného i dovolání vedlejší účastnice se odmítají.


O d ů v o d n ě n í :

(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)


V záhlaví označeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. října 2017, č. j. 20 C 68/2016-382, jímž bylo rozhodnuto, že se žalovanému nepřiznává osvobození od soudních poplatků.

Usnesení odvolacího soudu napadli dovoláním žalovaný i jej v řízení podporující vedlejší účastnice, činíce současně i návrhy na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Protože dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 29. 9. 2017, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (a contr. srov. bod 2. článku II. části první, přechodná ustanovení, zákona č. 296/2017 Sb.).

Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

S ohledem na jednoznačnou dikci citovaného ustanovení, které s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím, jsou podaná dovolání objektivně nepřípustná, a Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nadto sluší se uvést, že vedlejší účastníce k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (k němuž je dle § 240 odst. 1 o. s. ř. oprávněn toliko účastník řízení) současně postrádá i subjektivní legitimaci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněné pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což v jejím případě představuje další důvod k odmítnutí dovolání (srov. § 243c odst. 3, § 218 písm. b/ o. s. ř.).

Oběma dovolateli současně podané návrhy na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí sdílejí pak bez dalšího osud nepřípustných dovolání a Nejvyšší soud tak o nich již samostatně nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).

Rozhodováno nebylo ani o nákladech dovolacího řízení, je-li z obsahu spisu zřejmé, že rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O poplatkové povinnosti vzniklé v souvislosti s odmítnutím dovolání podle § 238 o. s. ř. (srov. § 4 odst. 1 písm. i/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) rozhoduje soud prvního stupně (srov. § 3 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 9. 2018

Mgr. Petr Kraus
předseda senátu