Rozhodnutí NS

27 Cdo 2360/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2018
Spisová značka:27 Cdo 2360/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2360.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Péče řádného hospodáře
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 237c odst. 1,2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
27 Cdo 2360/2018-209


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně PROTON, a. s., se sídlem v Praze 2, Myslíkova 257/6, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 63488388, zastoupené JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Zbraslavské náměstí 458, PSČ 156 00, proti žalovanému J. S., o zaplacení 325.631,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 188/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 1. 2018, č. j. 8 Cmo 236/2017-165, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.003,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.


Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 6. 2017, č. j. 24 Cm 188/2016-115, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 325.631,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 27. 6. 2015 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k odpovědnosti za porušení povinnosti péče řádného hospodáře se podává, že:

1/ Člen představenstva (jednatel) odpovídá za řádný výkon své funkce, nikoliv za výsledek své činnosti. Jedná-li s náležitou péčí, resp. péčí řádného hospodáře, není povinen hradit společnosti škodu, byť by v důsledku takového jednání vznikla.

2/ Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí.

3/ Nepodaří-li se prokázat, že jednatel či člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, stíhá neúspěch ve sporu člena statutárního orgánu (za předpokladu, že je prokázán vznik škody, její výše i příčinná souvislost mezi jednáním člena statutárního orgánu a vznikem škody.)

[5] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011, ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 440/2013, či ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015.

[6] Závěry, které učinil v napadeném rozhodnutí odvolací soud, jsou zcela v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

[7] Namítá-li dovolatel, že jednal „s náležitou péčí a loajalitou“, když činil „aktivní kroky k úspěšnému zastupování“ žalobkyně v řízení o ochranu dobré pověsti právnické osoby před Městským soudem v Praze, opomíjí, že příčinou vzniku škody bylo již samotné vyřčení dotčených výroků na adresu Galerie ART Praha, spol. s r.o. (dále jen „galerie“), a aktivita dovolatele v rámci uvedeného řízení představovala „pouze“ výkon zastupování z titulu funkce jednatele společnosti.

[8] Škoda, která je předmětem tohoto řízení, vznikla na základě dovolatelem vyřčených výroků, v jejichž důsledku byla žalobkyně rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 2013, č. j. 3 Cmo 134/2013-635, zavázána uhradit galerii přiměřené zadostiučinění ve výši 100.000 Kč a náklady řízení.

[9] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[10] Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále též jen „advokátní tarif“) – jejíž výše podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu činí 9.620 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a po připočtení 21% daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) tak dovolací soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem 12.003,20 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

        Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 23. 10. 2018

JUDr. Filip Cileček
předseda senátu