Rozhodnutí NS

33 Nd 262/2018; 33 Nd 262/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/18/2018
Spisová značka:33 Nd 262/2018; 33 Nd 262/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.ND.262.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu věcná
Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 o. s. ř.
§ 104a odst. 1 o. s. ř.
§ 104a odst. 4 o. s. ř.
§ 104a odst. 6 o. s. ř.
čl. 47 Nařízení (EU) č. 1215/2012
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Nd 262/2018-13


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci navrhovatelky A. K.-I., o odepření uznání a výkonu rozhodnutí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Nd 262/2018, takto:


I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.
II. Věc se postupuje k dalšímu řízení Okresnímu soudu Plzeň-sever.

O d ů v o d n ě n í:


Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 28. 8. 2018 podala navrhovatelka návrh na odepření uznání a výkonu blíže neoznačeného rozhodnutí, na jehož základě je u Okresního soudu Plzeň-sever vedeno řízení pod sp. zn. Z – 2378/2018-407. V jeho rámci bylo dne 12. 3. 2018 vydáno usnesení č. j. 7 Nc 3001/2018-22. Dožaduje se neuznání cizozemského rozhodnutí, neboť žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem.

Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný.

Podle § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Podle § 104a odst. 6 o. s. ř. v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.

Podle § 104a odst. 7 o. s. ř. usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.

Podle § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se podání navrhovatelky týká, rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§ 9 odst. 3 o. s. ř.), zabýval se Nejvyšší soud tím, které soudy jsou věcně příslušné rozhodnout o jejím návrhu.

Podle článku 45 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) – dále jen „nařízení Brusel I bis“ – lze odepřít na návrh kterékoli dotčené strany uznání rozhodnutí z důvodů uvedených pod písmeny a) až e). Podle článku 45 odst. 4 nařízení Brusel I bis návrh na odepření uznání se podává v souladu s postupy stanovenými v pododdílu 2 a případně oddílu 4.

Podle článku 46 nařízení Brusel I bis výkon rozhodnutí se na návrh osoby, vůči níž je výkon navrhován odepře, je-li dán některý z důvodů uvedených v článku 45.

Podle článku 47 nařízení Brusel I bis návrh na odepření výkonu se podává u soudu, který byl daným členským státem oznámen Komisi podle článku 75 písm. a) jakožto soud, u kterého se má návrh podat.

Česká republika oznámila podle článku 75 písm. a) nařízení Brusel I bis, že k projednání návrhu jsou věcně příslušné okresní soudy. Místně příslušný okresní soud se určí pak následovně:

1. Pokud již byl nařízen soudní výkon rozhodnutí, místně příslušný je soud, který výkon nařizuje a provádí. Pravidla vnitrostátní příslušnosti pro soudní výkon jsou obsažena v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (§ 252).

2. Pokud již byla nařízena exekuce, místně příslušný je soud, který rozhoduje o nařízení exekuce (tzv. exekuční soud). Pravidla pro určení exekučního soudu jsou obsažena v zákoně č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) (§ 45).

3. Pokud soudní výkon rozhodnutí či exekuce nařízeny nebyly, k řízení je příslušný soud, který by byl příslušný k soudnímu výkonu daného rozhodnutí (viz bod 1 výše) nebo který by byl exekučním soudem (viz bod 2 výše).

(https://e-justice.europa.eu/content_brussels_i_regulation_recast-350-cz-cs.do?member=1)

Nejvyšší soud tedy rozhodl o věcné příslušnosti podle § 104a odst. 4 o. s. ř. a současně věc postoupil k dalšímu řízení Okresnímu soudu Plzeň-sever, jenž by měl být soudem místně příslušným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 10. 2018


JUDr. Václav Duda
předseda senátu