Rozhodnutí NS

11 Tcu 103/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/28/2019
Spisová značka:11 Tcu 103/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.103.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
11 Tcu 103/2019-83


USNESENÍ


Nejvyšší soud projednal dne 28. 8. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. J., nar. XY v XY, okres Příbram, rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf, Spolková republika Německo, ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 1 KLs 23 Js 3363/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.



O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf, Spolková republika Německo, ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 1 KLs 23 Js 3363/15, který nabyl právní moci dne 28. 7. 2016, byl J. J. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém v organizované skupině, podle zákona o omamných látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) roků a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. J. jako člen organizované skupiny dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných látkách nutné pro zacházení s omamnými látkami, v úmyslu si obchodováním s marihuanou zajistit zdroj příjmů k obživě a k úhradě nákladů spojených s užíváním návykových látek, dohodl se na podzim 2013 se zvlášť stíhanými T. H., R. T. a P. Ž., že budou z České republiky pašovat do Spolkové republiky Německo marihuanu, a zde ji prodávat obviněnému R., který ji bude dále distribuovat. Za tím účelem v období od podzimu 2013 do 30. 3. 2015 organizovali jízdy za účelem převozu marihuany v řádu kilogramů z České republiky do Spolkové republiky Německo, do oblasti XY. Rovněž se dohodli, že kurýrní jízdy budou provádět další osoby jako kurýři - řidiči, s tím, že danému zaplatí 150 euro za přepravený kilogram a zbývající zisk z prodeje marihuany obviněnému R. si rozdělí napůl. Za tím účelem J. J. najal P. Ž. a T. H. R. T. Jednotlivé kurýrní cesty byly realizovány na základě dohody T. H., R. T., P. Ž. a J. J. tak, že R. si u T. H. vždy objednal nejméně 4 kg marihuany, ten informoval J., který marihuanu nakoupil v České republice za částku 3.800 euro za kilogram, poté T. H. s R. domluvil konkrétní termín dodání a J. J. společně s T. H. zorganizovali přepravu nakoupené marihuany tak, že informovali příslušného řidiče - kurýra, který je odvezl osobním automobilem z XY přes bývalý hraniční přechod Waidhaus - dálnice na území Spolkové republiky Německo, do oblasti XY. Zde marihuanu buď předali T. H., který ji následně předal R., nebo ji příslušný kurýr vydal přímo R. za částku 5.300 euro za kilogram. Na základě této dohody uskutečnil T. H. deset jízd z České republiky do Spolkové republiky Německo, do oblasti XY, kde ve všech případech prodali marihuanu R., přičemž R. T. figuroval jako řidič - kurýr v sedmi případech a P. Ž. ve třech případech, přičemž výše uvedení spolupachatelé jako členové organizované skupiny uskutečnili následující kurýrní cesty:

1) dne 21. 10. 2014
dne 21. 10. 2014 kolem 6:50 hod. převážel P. Ž. v osobním automobilu Audi A6, reg. zn. XY, z České republiky, po spolkové dálnici 6 přes bývalý hraniční přechod Waidhaus – dálnice, na území Spolkové republiky Německo 4.652,37 gramů marihuany obsahující 609,61 gramů účinné látky tetrahydrokanbinolu, kterou měl dle dohody s T. H. a J. v oblasti XY předat R. Na základě upozornění českých úřadů německým celním úřadům bylo vozidlo řízené P. Ž. podrobeno na parkovišti XY sever na dálnici A6 kontrole celními úředníky S. a H., při níž byly drogy nalezeny a zajištěny,

2) dne 30. 3. 2015
dne 30. 3. 2015 kolem 6:28 hod. převážel R. T. v osobním automobilu Seat, reg. zn. XY, z České republiky na území Spolkové republiky Německo, po spolkové dálnici 6 přes bývalý hraniční přechod Waidhaus – dálnice, 5.641,74 gramů marihuany obsahující 834,03 gramů účinné látky tetrahydrokanbinolu. Marihuanu, kterou R. T. převzal v XY od J. J., měl na parkovišti XY u XY na dálnici A 93, odevzdat T. H., který ji měl poté předat R. Protože byl předmětný osobní automobil německými celními orgány na základě předchozího upozornění českých úřadů od překročení hranice sledován, byla marihuana před zamýšleným předáním v 7.25 hod. na uvedeném parkovišti zajištěna a R. T. a T. H. byli zatčeni,

3) 8 dalších cest uskutečněných v období od podzimu 2013 do 29. 3. 2015
v období od podzimu 2013 do 29. 3. 2015 uskutečnili T. H. a J. J. nejméně každé dva měsíce, přinejmenším v osmi případech, z České republiky na území Spolkové republiky Německo, po spolkové dálnici A6 přes bývalý hraniční přechod Waidhaus - dálnice, přepravu v každém jednotlivém případě vždy nejméně čtyř kilogramů marihuany obsahujících nejméně 480 gramů účinné látky tetrahydrokanabinolu, přičemž R. T. od ledna 2014 jako řidič - kurýr figuroval nejméně v šesti případech a P. Ž. ve dvou případech. R. T. předal drogy přímo R. ve čtyřech případech, v ostatních případech nejprve T. H., P. Ž. předal drogy vždy přímo R., který získané drogy s přirážkou nejméně jedno euro za gram k jemu zaplacené ceně dále distribuoval nejméně pěti dosud nezjištěným odběratelům v oblasti XY.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. J. se pro svůj finanční prospěch podílel jako člen organizované skupiny na nedovoleném obchodování s omamnou látkou (marihuanou). Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak délkou jejího páchání, jednak množstvím obchodované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 28. 8. 2019


JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu