Rozhodnutí NS

30 Nd 44/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/28/2020
Spisová značka:30 Nd 44/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.44.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu mezinárodní
Příslušnost soudu místní
Prohlášení za mrtvého
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Nd 44/2020-36


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci navrhovatelky České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42 (adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Hradec Králové, se sídlem v Hradci Králové, Horova 180), o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu pro návrh na prohlášení za mrtvé a) D. K., rozenou Č. (D. C.), nar. XY, naposledy známým pobytem XY, Rakousko, a b) A. Č. (E. C.), nar. XY, naposledy známým pobytem ve XY, Rakousko, takto:

Návrh na prohlášení za mrtvé a) D. K., rozenou Č. (D. C.), a b) A. Č. (E. C.) projedná a rozhodne Okresní soud v Hradci Králové.


Odůvodnění:


Nejvyššímu soudu bylo dne 31. 1. 2020 doručeno podání navrhovatelky označené jako návrh o určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) pro návrh na prohlášení osob a) a b) za mrtvé.

Z předložených listin a tvrzení navrhovatelky vyplývá, že údaje o datu a místě úmrtí osob a) a b) nejsou známy, je však zřejmé, že od jejich narození uplynulo více než 100 let a že se jednalo o rakouské státní příslušníky, kteří nežili na území České republiky. Navrhovatelka deklaruje svůj právní zájem v této věci tím, že teprve až poté, co dojde k prohlášení osob a) a b) za mrtvé, může podat podněty k zahájení řízení o pozůstalosti o nemovitém majetku zůstavitelů, a to podílu 4/48 pro osobu a) a 4/48 pro osobu b) zapsaného na LV č. XY pro k. ú. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště XY, a podílu 4/24 pro osobu a) a 4/24 pro osobu b) zapsaného na LV č. XY pro k. ú. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště XY, a podílu 4/24 pro osobu a) a 4/24 pro osobu b) zapsaného na LV č. XY pro k. ú. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště XY.

S ohledem na současnou evidenci práv v katastru nemovitostí navrhovatelka předpokládá, že výše uvedený majetek osob a) a b) dosud nebyl předmětem dědického řízení. Z navrhovatelkou provedeného šetření, na nějž odkazuje část listin týkajících se dalších spoluvlastníků uvedených pozemků, vyplývá možné nabytí vlastnictví ze strany státu podle dekretu č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

Žádost o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. navrhovatelka zdůvodnila tím, že pravomoc soudů České republiky je založena § 39 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“).

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout.

Podle § 39 odst. 2 ZMPS může český soud prohlásit cizince za mrtvého nebo za nezvěstného s právními následky pro státní občany České republiky a také pro osoby s obvyklým pobytem v České republice a pro majetek, který je v České republice.

Vzhledem k tomu, že v právě projednávané věci jde o rakouské státní příslušníky spoluvlastnící majetek na území České republiky, věc patří do pravomoci soudů České republiky.

Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu v České republice.

Podle § 54 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), pro řízení o prohlášení člověka za mrtvého je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého.

Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.

Podle § 86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.

Podle ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Osoby a) a b) jsou rakouskými státními příslušníky, jejichž poslední známou adresou je XY. Ze spisu nevyplývá, že by se v průběhu svého života zdržovali na území České republiky. Na projednávaný případ se nevztahuje ani ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř., neboť příslušnost podle tohoto ustanovení je dána jen tehdy, jsou-li v řízení uplatňována majetková práva, což v nyní projednávané věci nejsou. Podle ustanovení občanského soudního řádu o místní příslušnosti tedy nelze určit obecný soud osob a) a b).

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto určil, s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení, že návrh na prohlášení za mrtvé projedná a rozhodne Okresní soud v Hradci Králové, v jehož obvodu má územní pracoviště navrhovatel a kde se nachází zjištěný nemovitý majetek osob a) a b).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2020


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu