Rozhodnutí NS

21 Cdo 2572/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/16/2018
Spisová značka:21 Cdo 2572/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.2572.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 241a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
ECLI
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
01/20/2019
ECLI:CZ:US:2019:1.US.218.19.1 JUDr. David Uhlíř odmítnuto 12/02/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 2572/2018-264 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. P., zastoupeného JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru č. 142/88, proti žalovanému AITIA, s. r. o. Vysoké Mýto se sídlem ve Vysokém Mýtě – Litomyšlském Předměstí, Ležáků č. 670, IČO 62065840, zastoupenému Mgr. Martinem Bílým, advokátem se sídlem v Ostravě, Olivova č. 553/3, o 126 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 105 C 133/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. prosince 2017 č. j. 22 Co 162/2017-237, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 980 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Rudolfa Skoupého, advokáta se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru č. 142/88. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 12. 2017 č. j. 22 Co 162/2017-237 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2015 č. j. 21 Cdo 918/2014-156, a je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k závěru, že žalovaný se nemůže dovolat neplatnosti ústně sjednané dohody o výši odměny za práci, neboť ji sám způsobil tím, že ujednání o odměně nebylo obsaženo v (písemné) dohodě o pracovní činnosti, jejíž text bez tohoto ujednání připravil a předložil žalobci k podpisu, srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2569/2015 a v něm vyjádřený právní závěr, že v případě, že smlouva (dohoda) je postižena důvodem neplatnosti, je třeba se vždy - s přihlédnutím k okolnostem případu - zabývat tím, jak se účastníci konkrétně (fakticky) podíleli na utváření jejích obsahových náležitostí, zejména, kdo z nich a jak se „přičinil“ o to, že smlouva (dohoda) byla postižena vadou, která způsobuje její neplatnost; ten, jehož účast na smlouvě (dohodě) spočívala v pouhém přijetí návrhu (oferty) druhého účastníka, tedy nemohl způsobit (spoluzpůsobit) neplatnost uzavřené smlouvy (dohody)]; není proto důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. nejsou způsobilé ani námitky, kterými dovolatel uplatnil jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutkové zjištění, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní dohoda o odměně, nesouhlasí-li s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy, předestírá-li vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od soudů odlišné právní posouzení věci, a namítá-li, že soud prvního stupně neprovedl jím navržené důkazy a že odvolací soud zatížil rozhodnutí „vadou nepřezkoumatelnosti“). Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. 10. 2018 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu