Rozhodnutí NS

27 Cdo 1499/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/28/2019
Spisová značka:27 Cdo 1499/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1499.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 265 obch. zák.
§ 3 odst. 1 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
27 Cdo 1499/2018-205


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce M. T., narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) Československé obchodní bance, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, a 2) IP Exit, a. s., se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 32/976, PSČ 114 03, identifikační číslo osoby 45316619, o zaplacení 1.200.000 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 36/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2003, č. j. 14 Cmo 322/2002-135, takto:

I. Dovolací řízení se ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 6. 2002, č. j. 53 Cm 36/2001-96, zamítl žalobu o zaplacení 1.200.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 30. 7. 2003 dovolání.

[4] Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 2. 2004, č. j. 99 K 3/2004-26, prohlásil na druhého žalovaného konkurs, v důsledku čehož bylo řízení vůči němu přerušeno [§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění, dále jen „ZKV“]. Proto dovolací soud rozhodl usnesením ze dne 4. 5. 2004, č. j. 29 Odo 828/2003-173, o dovolání žalobce pouze ve vztahu k prvnímu žalovanému.

[5] Usnesením ze dne 16. 2. 2018, č. j. 99 K 3/2004-2002, Městský soud v Praze zrušil konkurs druhého žalovaného po splnění rozvrhového usnesení podle § 44 odst. 1 písm. b) ZKV. Dne 24. 11. 2018 byl druhý žalovaný vymazán z obchodního rejstříku.

[6] Jelikož druhý žalovaný zanikl (§ 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) bez právního nástupce, Nejvyšší soud dovolací řízení (v rozsahu, v němž o dovolání nebylo rozhodnuto usnesením sp. zn. 29 Odo 828/2003) zastavil (§ 243c odst. 1, § 107 odst. 5 o. s. ř.).

[7] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 243c odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

[8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 30. 6. 2009) se podává z části první z bodu 12 článku II zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2019


JUDr. Petr Šuk
předseda senátu