Rozhodnutí NS

32 Cdo 2594/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/26/2019
Spisová značka:32 Cdo 2594/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.2594.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 104 odst. 1 o. s. ř.
§ 104a odst. 2 a 7 o. s. ř.
§ 201 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
32 Cdo 2594/2019-96



USNESENÍ



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně MONETA Money Bank, a. s., se sídlem v Praze 4 – Michli, Vyskočilova 1422/1b, PSČ 140 28, identifikační číslo osoby 25672720, proti žalované M. S., se sídlem XY, identifikační číslo XY, o zaplacení částky 188 434,78 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 51 C 309/2014, o podání žalované ze dne 16. 11. 2015, označeném jako dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2015, č. j. Ncp 1009/2015-16, takto:

Řízení o podání žalované ze dne 16. 11. 2015 označeném jako dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2015, č. j. Ncp 1009/2015-16, se zastavuje.


Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 12. 2014 u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhá po žalované zaplacení částky 188 434,78 Kč s příslušenstvím.

K námitce věcné a místní nepříslušnosti vznesené žalovanou Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 21. 9. 2015, č. j. Ncp 1009/2015-16, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze podala žalovaná dne 16. 11. 2015 „dovolání“ (srov. č. l. 18 spisu).

Nejvyšší soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že řízení o tomto podání žalované musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení § 104a o. s. ř. má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2). Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (odstavec 7).

Usnesení vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti nelze napadnout případným odvoláním, dovoláním, žalobou pro zmatečnost ani žalobou na obnovu řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 777/2011, jenž je veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).

Usnesení o určení věcné příslušnosti soudů vydané vrchním soudem podle ustanovení § 104a o. s. ř. není rozhodnutím vydaným v prvním stupni; jde o rozhodnutí nadřízeného vrchního soudu, které - jak je zřejmé ze znění § 201 o. s. ř. - nelze napadnout odvoláním. Občanský soudní řád proto neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (ani dovolání) proti usnesení, jímž nadřízený vrchní soud rozhoduje, které soudy jsou v prvním stupni příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, soud řízení o odvolání (dovolání) proti takovému rozhodnutí zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3932/2008, či ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1368/2018).

Nejvyšší soud proto řízení o podání žalované ze dne 16. 11. 2015 označeném jako dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2015, č. j. Ncp 1009/2015-16, zastavil podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, poněvadž nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 26. 8. 2019


JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu