Rozhodnutí NS

7 Tdo 1343/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:11/13/2019
Spisová značka:7 Tdo 1343/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.1343.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Usmrcení z nedbalosti
Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
§ 143 odst. 1 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 1343/2019-374


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 13. 11. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání obviněné V. G., nar. XY v XY, bytem XY, okres Český Krumlov, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 3 To 143/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 4 T 152/2018, takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné V. G. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 21. 1. 2019, č. j. 4 T 152/2018-328, byla obviněná uznána vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku a podle téhož ustanovení odsouzena k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let a podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby ve zkušební době vedla řádný život, zejména aby podle svých sil nahradila škodu způsobenou trestným činem. Podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněná dopustila uvedeného přečinu tím, že dne 8. 10. 2016 okolo 20:30 hod. jako výlučná majitelka rodinného domu č. p. XY v obci Bujanov, část Suchdol, okres Český Krumlov, aniž by se dostatečně seznámila s návodem k obsluze a zde uvedenými bezpečnostními pokyny, užívala zapůjčenou elektrocentrálu se spalovacím benzínovým motorem, která byla umístěna ve sklepní místnosti rodinného domu bez odvětrávání, přičemž v místnosti, která se nachází nad sklepním prostorem s elektrocentrálou, spaly nezletilé dcery obžalované AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), dále nezletilý syn CCCCC (pseudonym) a jeho otec M. B., přičemž v důsledku spalování došlo k hromadění složky spalin obsahujících oxid uhelnatý v klenbě stropu nedostatečně odvětrávaného sklepa, kdy spaliny následně prostupovaly přes schodiště do obytné části domu, a v důsledku intoxikace oxidem uhelnatým došlo k úmrtí nezletilých poškozených AAAAA a BBBBB.

Rozsudek soudu prvního stupně napadly obviněná a poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR odvoláními, která Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. 6. 2019, č. j. 3 To 143/2019-354, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Nesprávné právní posouzení skutku spatřuje v tom, že její jednání nevykazuje znaky objektivní ani subjektivní stránky přečinu usmrcení z nedbalosti. Znak objektivní stránky přečinu nenaplňuje vlastnictví domu, ve kterém došlo k úmrtí jejích dcer, ani okolnost neseznámení se s návodem k obsluze a bezpečnostními pokyny, ani užívání předmětného zařízení ve sklepní místnosti rodinného domu. Protiprávní jednání nelze shledávat v tom, že se dostatečně neseznámila s návodem k obsluze a s bezpečnostními pokyny, neboť tyto dokumenty neměla fakticky k dispozici a s výjimkou piktogramů uvedených na předmětném zařízení jí nebyl znám způsob jeho užívání. Nebyla ani osobou, která umístila elektrocentrálu do sklepních prostor domu a která ji spustila v inkriminovaný den. Namítla, že mezi jejím jednáním a následkem není příčinná souvislost s ohledem na přistoupivší další dílčí faktory, jež nemohla ovlivnit a bez kterých by nenastal předmětný následek. Ačkoliv zatopení v krbu a uzavření oken samo o sobě nejsou skutečnosti, které by byly způsobilé přivodit následek, jež nastal, bez nich by k tomuto následku nedošlo a soud se s těmito vedlejšími příčinami dostatečně nevypořádal. Absentuje též naplnění znaku subjektivní stránky přečinu, neboť nebylo správně posouzeno její zavinění ke všem znakům skutkové podstaty, jakož i ke všem možným příčinám následků. Nebylo prokázáno, že by ona zatopila v krbu a uzavřela okna, a ani její vědomí o tom, že tak někdo učinil. Tyto okolnosti nemohla předvídat, neboť vyžadují hlubší znalost fyzikálních zákonů a nemohla tedy s nimi počítat jako s okolnostmi, které povedou k nastalému následku. Nebylo vyvráceno, že elektrocentrála byla užívána obdobným způsobem již dříve a k žádnému následku nedošlo. Proto nemohla očekávat, že dojde k úmrtí jejích nezletilých dcer.

Závěrem obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a sám ji zprostil obžaloby, případně aby přikázal soudu druhého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněné vyjádřil a konstatoval, že obviněná v podstatě pouze opakuje skutečnosti, které již na svou obhajobu uvedla v předchozích fázích trestního řízení a soudy se s nimi správným a dostatečným způsobem vypořádaly. Zdůraznil, že obviněná byla výlučnou majitelkou a uživatelkou nemovitosti a s ohledem na svůj vztah k nemovitosti, jakož i na vztah k poškozeným, byla osobou, která měla pod kontrolou zdroje nebezpečí v nemovitosti a poškozené měla před nimi chránit. S těmito zdroji nebezpečí nezacházela řádně, neboť zařízení v rozporu se všeobecně uznávanými zásadami rozumné opatrnosti ponechala v nevětraném sklepě, jehož vchod bezprostředně souvisí s obytnou částí domu, přičemž opomenutí spočívající v ponechání elektrocentrály na inkriminovaném místě a v jejím nepřemístění na vhodné místo, je trestněprávně relevantním jednáním, kterým naplnila skutkovou podstatu předmětného přečinu. Přestože obviněná nebyla tím, kdo elektrocentrálu do sklepa umístil, tato skutečnost jí byla známa a sama ji pak jako majitelka nemovitosti užívala, a to přesto, že si byla vědoma nevhodnosti takového užívání. Kromě toho sama dala náhodně přítomnému svědkovi pokyn, aby předmětné zařízení nastartoval v inkriminovaný den. Je naplněn i znak příčinné souvislosti, neboť jak uvedly soudy, prvotní a základní příčinnou, bez níž by k následku nedošlo, bylo umístění a užívání elektrocentrály v neodvětrávaném sklepě domu, a proto není podstatné, zda k této primární příčině přistoupily další vedlejší okolnosti. Zdůraznil, že nemohlo ani dojít k přerušení příčinné souvislosti, protože ani uzavření oken, ani zatopení v krbu, nebylo výlučnou a samostatnou příčinou neštěstí, neboť k smrti poškozených by nemohlo dojít, pokud by obviněná užívala elektrocentrálu řádným a bezpečným způsobem. K námitkám stran absence zavinění uvedl, že si obviněná mohla a měla představit, že při jejím způsobu užití elektrocentrály a jejím ponechání v nevětraném sklepě ústícím do obytných prostorů může dojít až k ohrožení života osob pobývajících v jejím domě, a proto jednala minimálně v nevědomé nedbalosti. Každý normální člověk ví, že s provozem spalovacích motorů je spojena produkce zdraví nebezpečných zplodin. Obviněná sama původně nesouhlasila s umístěním elektrocentrály do sklepa, což má dokreslovat její povědomí o možném riziku. Rovněž tak podle znalce musel chod elektrocentrály s ohledem na jeho nevhodné umístění způsobovat akutní zakouření spojené se zápachem, přičemž tato skutečnost podle státního zástupce může svědčit i o nedbalosti vědomé. Zavinění obviněné je nepochybně dáno, a to bez ohledu na to, co jí bylo známo o zatopení v krbu a zavření oken. Z odůvodnění dotčených rozhodnutí nelze dovodit ani existenci extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními, soudy postupovaly v souladu s § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a jejich odůvodnění splňují požadavky § 125 odst. 1, resp. § 134 odst. 2 tr. ř. a jsou plně přezkoumatelná.

Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné je zjevně neopodstatněné.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podřadit námitku obviněné stran nenaplnění objektivní stránky skutkové podstaty předmětného přečinu. K tomu namítla, že absentuje konkrétní jednání, kterým by zapříčinila vznik následku, tedy úmrtí poškozených a ona nebyla tou, kdo v předmětný den elektrocentrálu spouštěl. Dále pak, že mezi jejím jednáním a následkem neexistuje dostatečná příčinná souvislost. Ve shodě se soudem prvního stupně je namístě nejprve konstatovat, že obviněná byla v době činu výlučnou majitelkou nemovitosti a sama rozhodla o napojení elektrického obvodu na elektrocentrálu (viz str. 6 odst. 20 rozsudku soudu prvního stupně). Ačkoli sama obviněná fyzicky neumístila elektrocentrálu do sklepní místnosti domu, stalo se tak s jejím vědomím. Následně takto umístěnou elektrocentrálu v nevhodném prostředí po určitou dobu užívala, a to přesto, že s tímto umístěním podle své výpovědi původně sama nesouhlasila. Obviněná přitom nevyvinula žádnou iniciativu (např. požádání některého z mužů přítomných v domě) k přemístění elektrocentrály do vhodnějších a bezpečnějších prostor, které by byly lépe odvětrávané a neústily by přímo do obytné části domu. Pouze na okraj je rovněž namístě připomenout, že ve smyslu § 112 tr. zákoníku se jednáním rozumí i opomenutí, což právě lze v případě obviněné dovodit. Jakožto majitelka domu a uživatelka elektrocentrály měla povinnost při používání přístroje, zvláště založeného na spalování benzínu a vypouštějícím spaliny, se seznámit s uživatelským návodem a zásadami bezpečného používání, a to zvláště, když sama měla o bezpečnosti jejího umístění a užívání pochybnosti. Na tuto povinnost byla navíc mimo jiné upozorněna i tím, že na elektrocentrále je přímo vyobrazena ilustrace, aby se uživatel seznámil s uživatelskou příručkou. Ani skutečnost, že neměla návod k obsluze k dispozici, ji povinnosti ke zjištění bezpečného používání elektrocentrály zbavit nemůže. Nelze shledat relevantní ani výhradu obviněné, že elektrocentrálu v předmětný den nespouštěla ona, neboť tak učinil svědek M. B. na její výslovnou žádost, přičemž obviněná byla spouštění přístroje po celou dobu přítomná (viz výpověď svědka M. B.).

Důvodnou pak nelze shledat ani navazující námitku obviněné stran absence příčinné souvislosti mezi jejím jednáním a následkem. Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a následkem je dána tehdy, pokud by bez zaviněného jednání pachatele škodlivý následek nenastal. Příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a následkem se nepřerušuje, jestliže k jednání pachatele přistupuje další skutečnost, jež spolupůsobí při vzniku následku, avšak jednání pachatele zůstává skutečností, bez níž by ke vzniku následku nebylo došlo (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 3 Tdo 399/2002). Primární příčinou, bez které by k následku v podobě smrti dvou nezletilých poškozených nedošlo, bylo umístění a především užívání elektrocentrály ve zcela nevhodném prostoru domu, který nebyl dostatečně odvětráván a který byl přímo napojen na obytnou část domu. Bez takto nebezpečného užívání elektrocentrály by přitom k vzniklému následku vůbec nedošlo, a to přestože k této příčině přistoupily i další vedlejší příčiny spočívající v zatopení v krbu a zavření oken. Obviněná svým jednáním naplnila znaky objektivní stránky přečinu usmrcení z nedbalosti, a proto Nejvyšší soud shledal tyto námitky zjevně neopodstatněnými.

Rovněž námitku obviněné ohledně absence naplnění znaků subjektivní stránky předmětného přečinu lze pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit. Obviněná namítla, že absentuje zavinění a nemohla vědět o dalších vedlejších příčinách, které se spolupodílely na následku, přičemž zdůraznila, že tyto příčiny nemohla předvídat, neboť vyžadují hlubší znalost fyzikálních zákonů. K naplnění znaků subjektivní stránky přečinu usmrcení z nedbalosti postačuje nevědomá nedbalost, tedy že obviněná nevěděla, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měla a mohla. Jak správně uzavřel především odvolací soud (viz str. 4 odst. 11 usnesení odvolacího soudu), obviněná věděla o přemístění elektrocentrály do vnitřních prostor domu a věděla, že toto zařízení funguje na principu spalování benzínu, neboť benzín do zařízení nakupovala. I laikovi přitom musí být jasné, že spalovací motory vypouští zplodiny, které mohou být nebezpečné pro zdraví i život lidí. O vědomosti obviněné o nebezpečnosti elektrocentrály v uzavřeném prostoru navíc vypovídá skutečnost, že nejprve byla proti přesunu přístroje dovnitř do domu, ale poté neučinila žádné kroky k jejímu opětovnému přesunu mimo uzavřené vnitřní prostory domu, kde by byl její provoz bezpečným, a elektrocentrálu i přesto dále užívala. Vzhledem k uvedenému a k tomu, že byla majitelkou domu a elektrocentrálu obsluhovala, měla povinnost se seznámit s pokyny a zásadami pro užívání elektrocentrály, a to zvláště v případě, kdy si sama byla vědoma možného nebezpečí jejího umístění do uzavřených a nedostatečně odvětrávaných prostor domu. Navíc lze poukázat i na závěry soudního znalce Ing. Ivo Falce, podle kterého muselo zařízení způsobovat při svém provozu akutní zakouření spojené se zápachem dalších složek spalin, které byly patrny v objektu už po několika minutách a ztěžovaly a znepříjemňovaly pobyt osob v objektu. S ohledem na uvedené je namístě uzavřít, že obviněná jednala přinejmenším v nevědomé nedbalosti a rovněž tuto námitku proto Nejvyšší soud shledal zjevně neopodstatněnou.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud shledal dovolání obviněné zjevně neopodstatněným z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak je zjevně neopodstatněné i z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Obiter dictum je namístě poznamenat, že obviněná obdobné námitky uplatnila již v řízení před soudy nižších stupňů. V této souvislosti lze poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, z něhož vyplývá, že opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudy prvního a druhého stupně, se kterými se soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 11. 2019

JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu