Rozhodnutí NS

33 Cdo 883/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/16/2019
Spisová značka:33 Cdo 883/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.883.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Ustanovení zástupce
Dotčené předpisy:§ 30 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
§ 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Cdo 883/2019-340


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně Československé obchodní banky, a.s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150 (identifikační číslo osoby 000 01 350), zastoupené Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28, proti žalovanému P. R., bytem XY, o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 236/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 8. 2016, č.j. 17 Co 234/2016-177, t a k t o:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í

Usnesením ze dne 2. 12. 2015, č.j. 9 C 236/2015-86, Okresní soud v Nymburce zamítl návrh žalovaného na určení neúčinnosti doručení písemnosti a odmítl jeho odvolání proti usnesení ze dne 14. 10. 2015. Krajský soud v Praze uvedené rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne 13. 1. 2016, č.j. 31 Co 15/2016-100. Proti tomuto usnesení podal žalovaný dne 27. 4. 2016 dovolání a současně požádal o osvobození od soudních poplatků.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 8. 2016, č.j. 17 Co 234/2016-177, potvrdil usnesení ze dne 16. 5. 2016, č.j. 9 C 236/2015-127, kterým Okresní soud v Nymburce zamítl žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků za podané dovolání a žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud doplnil zprávy týkající se majetkových poměrů žalovaného a dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka pro to, aby mohlo být kladně rozhodnuto o jeho žádostech. Žalovaný tvrdil, že je nemajetný, vlastní však bytovou jednotku v Praze; tuto skutečnost zamlčel (adresu bytu, kam by mělo být doručováno nebo kde se zdržuje, neuvedl v žádném svém podání). Dále uvedl, že nemůže s ohledem na svou vysokoškolskou kvalifikaci a zdravotní stav najít zaměstnání. Ze zpráv Úřadu práce v Nymburce, který je příslušný s ohledem na trvalé bydliště žadatele, však vyplývá, že není ani nikdy nebyl evidován jako uchazeč o zaměstnání, a že se o zajištění zaměstnání žádným způsobem aktivně nezajímal. Dávky státní sociální podpory nebo dávky v hmotné nouzi, které by mu byly nepochybně přiznány, pokud by jeho majetkové poměry byly takové, jak ve své žádosti tvrdí, nepobírá. Ze zprávy OSSZ v Nymburce je navíc zřejmé, že ani zdravotní stav žalovaného nemůže být překážkou pro jeho zaměstnání, nejsou-li vypláceny nemocenské dávky; žalovaný nepobírá částečný ani plný invalidní důchod, který by byl v případě špatného zdravotního stavu přiznán.

Proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný 17. 10. 2016 dovolání, v němž opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“)

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi lze přiznat osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že žalovaný není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu, jež mu ve spojení s usnesením soudu prvního stupně nepřiznalo osvobození od soudního poplatku a neustanovilo mu advokáta pro dovolací řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů.

Dovolací soud se při posuzování otázky oprávněnosti žádosti žalovaného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení plně ztotožňuje s tím, co uvedl odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí; z provedeného dokazování nelze dospět k závěru, který by odůvodňoval splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. V takovém případě nelze ani žalovanému ustanovit zástupce pro dovolací řízení.

Nejsou-li splněny podmínky § 30 o.s.ř., Nejvyšší soud řízení zastavil (§ 241b odst. 2, § 104 odst. 2 o.s.ř.).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 16. 7. 2019


JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu