Rozhodnutí NS

7 Tdo 781/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:07/24/2019
Spisová značka:7 Tdo 781/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.781.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podvod
Škoda
Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 4 písm. d) předpisu č. 40/2009Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 781/2019-1909


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 7. 2019 o dovolání obviněné N. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. 11. 2018, sp. zn. 55 To 160/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 1 T 109/2016 takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné N. P. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 22. 1. 2018, č. j. 1 T 109/2016-1711, byla obviněná N. P. uznána vinnou v bodech 1-2 pokračujícím trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona č. 140/1961 Sb., v bodě 3 zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, v bodě 4 přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, v bodech 5-11 pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, v bodě 12 pokusem zločinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a v bodě 13 pokusem přečinu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za které a za jednání uvedené ve výroku rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 12. 2015, č. j. 5 T 45/2015-515, byla odsouzena k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z citovaného rozsudku. Dále bylo obviněné podle § 228 odst. 1 tr. ř. uloženo nahradit škodu poškozeným. Současně byl uvedeným rozsudkem zproštěn obžaloby spoluobviněný V. H.

Skutků uvedených pod body 11 a 12, proti nimž směřují dovolací námitky, se podle zjištění soudu prvního stupně dopustila obviněná v podstatě tím, že
      - počátkem roku 2013 poté, co byla požádána J. C. o pomoc při sjednávání překlenovacího úvěru ze stavebního spoření sloužícího k financování nákupu poloviny rodinného domu od manželů J. a J. P., v souvislosti s čerpáním úvěru ve výši 1 100 000 Kč, který byl poškozenému poskytnut Raiffeisen stavební spořitelnou na základě smlouvy ze dne 28. 3. 2013, předložila poškozenému k podpisu formulář „pokyn k čerpání úvěru“, do kterého jako číslo účtu, kam má být částka zaslána, uvedla bankovní účet obchodní společnosti Reality Obchod Dražby, s. r. o., kam byla částka dne 5. 4. 2013 skutečně zaslána, přičemž poškozený formulář podepsal bez bližšího čtení, neboť obviněné důvěřoval, že písemné vyhotovení odpovídá ústní dohodě a peníze budou v celé výši zaslány manželům P.; finanční prostředky obviněná použila pro svou potřebu;

      - v rámci finančního poradenství v souvislosti se zakoupením nemovitostí od P. P. přesvědčila J. C, aby podepsal listiny, které podle jejího ústního ujištění měly souviset s převodem vlastnictví k nemovitostem, mezi něž zařadila směnku vlastní, kterou se poškozený jako údajný výstavce zavázal uhradit bez protestu na řad P. P. směnečnou sumu 1 200 000 Kč, přičemž poškozený všechny listiny včetně směnky dne 18. 2. 2014 bez bližšího čtení podepsal, a následně dne 19. 2. 2014 po ústním ujištění, že je nutné podepsat listiny související s převodem vlastnického práva k předmětným nemovitostem, přesvědčila P. P., aby podepsal soubor dokumentů, mezi něž zařadila rubopis zmíněné směnky, podle něhož P. P. indosuje směnku na její řad, přičemž P. P. listiny uvedeného dne bez bližšího čtení podepsal na poště v XY, kde došlo k ověření jeho podpisu, aniž by věděl, že na obviněnou převádí práva z předmětné směnky, a dne 23. 11. 2015 pak obviněná směnku za nezjištěnou odměnu převedla na řad J. J., který ji následně uplatnil u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, v důsledku čehož byl na poškozeného J. C. vydán směnečný platební rozkaz.


Odvolání obviněné (kterým napadla rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu) Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 2. 11. 2018, č. j. 55 To 160/2018-1824, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná dovolání, kterým je napadla v celém rozsahu, a odkázala na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítla, že skutková zjištění nalézacího soudu jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, dílem jsou dokonce zřetelným opakem obsahu dokazování. Za nesprávné označila skutkové a právní závěry v bodech 11 a 12 rozsudku. Nesouhlasila s tím, že panu J. C. byla způsobena škoda ve výši 1 100 000 Kč, neboť on byl kupujícím, nikoli prodávajícím, a polovina nemovitosti na něj byla manželi P. skutečně převedena. Podle obviněné tak není možné, aby pan C. koupil polovinu domu, tato mu byla skutečně převedena do vlastnictví, a ještě mu náležela i peněžní částka představující kupní cenu. Dále obviněná brojila proti zjištění, že poškozenému J. C. podstrčila k podpisu směnku. Jednalo se o zajišťovací směnku, jejíž existence je výslovně uvedena v čl. III kupní smlouvy, kterou poškozený kupoval od P. P. druhou polovinu nemovitosti. Za důkaz opodstatněnosti zajišťovací směnky pak obviněná označila skutečnost, že poškozený kupní cenu zaplatil až více než dva roky po uzavření smlouvy.

Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, a věc tomuto soudu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání obviněné nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), je však zjevně neopodstatněné.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

Nejprve je nutno podotknout, že převážnou část textu projednávaného mimořádného opravného prostředku tvoří obecné výklady bez jakékoli konkretizace. Pokud tedy jde o namítané porušení práva na spravedlivý proces spočívající v extrémním rozporu skutkových zjištění soudů s obsahem provedených důkazů, lze se pouze domýšlet, že je obviněná spatřuje právě v bodě 12 rozsudku, k němuž v dovolání vyjádřila nesouhlas se zjištěním, že poškozenému J. C. podstrčila k podpisu směnku, neboť jde o jedinou námitku směřující proti skutkovým zjištěním soudů. V tomto případě se však o tzv. extrémní nesoulad zjevně nejedná, což je patrné již z popisu skutkových okolností. Zajišťovací funkci pochopitelně nemohla plnit směnka, kterou obviněná v rámci souboru dokumentů k převodu vlastnického práva podstrčila k podpisu P. P., aby ji indosoval na její řad, načež ji za finanční odměnu převedla na řad J. J., který ji uplatnil u soudu. Zjištění soudů zde mají podklad v obsahu provedených důkazů, zejména v listinných důkazech a výpovědích poškozených, přičemž soudy při jejich hodnocení a tvorbě skutkových zjištění z těchto důkazů logicky vycházely a především nalézací soud své úvahy podrobně odůvodnil zejména v odstavcích 37 až 42 rozsudku.

Jedinou námitkou, kterou lze uplatněnému dovolacímu důvodu podřadit, je tvrzení obviněné, že v bodě 11 rozsudku poškozenému J. C. nemohla vzniknout škoda, neboť polovina nemovitosti na něj byla prodávajícími převedena. Takto formulovaná námitka směřuje proti právnímu posouzení skutku, je však zjevně neopodstatněná. Nejvyšší soud podotýká, že poškozenému J. C. z kupní smlouvy vznikl závazek uhradit kupní cenu, který v důsledku jednání obviněné nesplnil, neboť v důvěře k ní podepsal formulář, do něhož obviněná namísto čísla účtu prodávajícího uvedla číslo účtu, k němuž měla přístup ona, a peníze použila pro svou potřebu. Soudy tak správně konstatovaly, že škoda vznikla J. C. Na právním posouzení skutku by se však nic nezměnilo ani za situace, že by škoda vznikla manželům P.

Obviněná rovněž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to v alternativě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože byl v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Uvedla, že v řízení předcházejícím zamítavému rozhodnutí byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jestliže je však dovolání zjevně neopodstatněné ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., platí totéž i ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněné N. P. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 7. 2019


JUDr. Josef Mazák
předseda senátu