Rozhodnutí NS

33 Cdo 2831/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/18/2019
Spisová značka:33 Cdo 2831/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.2831.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Cdo 2831/2019-344


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně M. S., bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Švárou, advokátem se sídlem v Praze 5, Duškova 164, proti žalovanému Z. S., bytem XY, zastoupenému Mgr. Janem Šafránkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, o 219.560,33 Kč, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 125/2017, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2019, č. j. 23 Co 70/2019-322, t a k t o:

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2019, č. j. 23 Co 70/2019-322, se zamítá.


O d ů v o d n ě n í


V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil výrok II. rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 9. 2018, č. j. 16 C 125/2017-267, tak, že žalovanému uložil zaplatit na nákladech řízení žalobkyni 122.260 Kč; ve výroku I., kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 219.560,33 Kč, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 26.946,70 Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaný tvrdil, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by mu hrozila závažná újma, spočívající v povinnosti uhradit žalobkyni částku v celkové výši 368.767,03 Kč. Je mu 63 let, za pár měsíců jde do důchodu a uhradit uvedenou částku je pro něj zcela nemožné. Prostředky, které měl získat z dědictví po rodičích, mu dluží jeho bratr J. S., který mu však nikdy nezaplatí, zároveň nemá žádný disponibilní majetek ani úspory. Vzhledem k jeho majetkové a sociální situaci je nereálné, že by získal úvěr či jinou půjčku, nemá ani příbuzné ani přátele, od kterých by si tak vysokou částku mohl půjčit. Je si vědom skutečnosti, že nebude-li se svým dovoláním úspěšný, bude muset uvedenou částku uhradit. Tato skutečnost jej nejspíše uvrhne do dluhové spirály a bude připraven o současný důstojný život. Ve spojení s odchodem ze zaměstnání do důchodu bude tato skutečnost pro něj mít likvidační důsledky. Bude-li však muset částku uhradit už nyní, před rozhodnutím o dovolání, dojde k uvedenému následku bez ohledu na to, jakým způsobem dovolací řízení skončí. Je totiž zřejmé, že i v případě úspěšného dovolání, se mu po vrácení vyplacených prostředků nepodaří dostat z dluhů.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 9. 2019


JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu