Rozhodnutí NS

6 Tdo 156/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:02/28/2019
Spisová značka:6 Tdo 156/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.156.2019.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vazba předstižná
Vazba útěková
Dotčené předpisy:§ 265l odst. 4 tr. ř.
§ 67 písm. a, c) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
6 Tdo 156/2019-II


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2019 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. P., nar. XY v XY, občan Slovenské republiky, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 To 307/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 96/2017, takto:

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm. a), c) tr. ř. se obviněný J. P. bere do vazby.


Odůvodnění:

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 5. 2018, sp. zn. 7 T 96/2017, byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu pěti let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl zavázán společně a nerozdílně s již odsouzeným R. B. k povinnosti zaplatit poškozenému L. B. na náhradě škody částku 3.500 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný a jeho tvrzená družka M. H. Obviněný vzal posléze výslovným prohlášením své odvolání zpět, na což reagoval Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. 7 T 96/2017, jímž toto zpětvzetí vzal podle § 250 odst. 4 tr. ř. na vědomí. Odvolání M. H. pak bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 To 307/2018, podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané zamítnuto.
    3. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
      4. Z podnětu tohoto dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 6 Tdo 156/2019, podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 To 307/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
        5. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

        6. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, ve spojení s dovoláním napadeným usnesením Městského soudu v Praze, a Nejvyšší soud k dovolání toto usnesení zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě obviněného.
          7. V rámci výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení obviněný předně zdůraznil, že se cítí nevinen, neboť se souzeného skutku nedopustil. V souvislosti s otázkou vazby pak uvedl, že v době před svým zadržením měl nastoupit do zaměstnání pro Pražské služby, a. s., předtím chodil jen po brigádách, a ubytování měl u družky M. H. na adrese XY. V případě propuštění na svobodu nastoupí do práce a má zajištěno ubytování.
            8. Na podkladě spisového materiálu (zejména kamerových záznamů a fotodokumentace) lze v první řadě konstatovat, že obviněný je důvodně stíhán pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a pro další úmyslný trestný čin, konkrétně přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku. Dále je nezbytné připomenout, že obviněný nemá v České republice stálé bydliště, že přes jeho výše uvedené tvrzení zatím nelze spolehlivě dovodit, že by zde měl rodinné zázemí a stabilní sociální vazby (v přípravném řízení se k otázce svého bydliště vyjádřil odchylně, když uvedl „se zdržuji na ubytovně XY poblíž ulice XY, přesně nevím“, a dodal „své věci a oblečení mám u kamarádky M. H., která bydlí na XY, přesnou adresu mám ve svých věcech“), nemá zde ani stálé zaměstnání (původně pracoval pouze brigádně a teprve v den zadržení měl nastoupit k Pražským službám). Tyto skutečnosti přes fakt, že mu v případě pravomocného uznání viny již nehrozí přísnější než původně uložený trest odnětí svobody, ve svém komplexu s dostatečnou mírou spolehlivosti odůvodňují obavu z toho, že v případě propuštění na svobodu uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul. Tím je dán vazební důvod podle § 67 písm. a) tr. ř.
              9. Nutno je rovněž vyzdvihnout i další skutečnosti. Obviněný se stíhaného skutku kvalifikovaného jako dva shora uvedené trestné činy měl dopustit ve zkušební době podmíněného odsouzení pro trestnou činnost obdobného charakteru [trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 11. 2016, sp. zn. 6 T 119/2016, pravomocným dne 6. 12. 2016, byl odsouzen pro pokus přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců]. Přitom je zřejmé, že závažnost jeho deliktního jednání má mít výrazně se stupňující tendenci. Bez povšimnutí nelze ponechat ani fakt, že ve Slovenské republice byl opakovaně odsouzen pro mj. trestnou činnost majetkového charakteru. To vše odůvodňuje obavu, že v případě propuštění na svobodu bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. Proto je u něho dán i vazební důvod podle § 67 písm. c) tr. ř.
                10. Popsané skutečnosti pro svou závažnost současně odůvodňují závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením.
                  11. Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a), c) tr. ř.


                  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.


                  V Brně dne 28. 2. 2019


                  JUDr. Vladimír Veselý
                  předseda senátu