Rozhodnutí NS

31 Cdo 1955/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/09/2019
Spisová značka:31 Cdo 1955/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:31.CDO.1955.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zákonný soudce
Dotčené předpisy:§ 20 předpisu č. 6/2002Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
31 Cdo 1955/2019-97

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve velkém senátu občanskoprávního a obchodního kolegia složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., JUDr. Romana Fialy, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Davida Havlíka, JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Šuka, JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce B. K., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 190.500 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 66/2015, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2016, č. j. 19 Co 338/2016-73, takto:

Věc se přikazuje k projednání a rozhodnutí senátu 30.


O d ů v o d n ě n í :

Tříčlenný senát 30 Nejvyššího soudu, který měl podle rozvrhu práce projednat dovolání v této věci a rozhodnout o něm, dospěl k závěru, že otázka počátku běhu promlčecí doby podle § 32 odst. 3, za použití § 32 odst. 1 věta druhá zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 962/2012, ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4272/2017, ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1687/2013, podle nichž subjektivní promlčecí doba počíná plynout dnem následujícím po právní moci zprošťujícího rozsudku, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1291/2017, ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3692/2017, ze dne 10. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2485/2013, ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1362/2013, podle nichž promlčecí doba běží od právní moci rozhodnutí, jímž se trestní řízení končí), a proto předložil podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o soudech a soudcích“), věc velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Podle stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011, Plsn 1/2011, uveřejněného pod číslem 1/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ustanovení § 20 odst. 1, 2 zákona o soudech a soudcích je podkladem pro odnětí věci zákonným soudcům, kteří jsou členy tříčlenného senátu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce, a pro projednání a rozhodnutí této věci soudci, kteří jsou členy velkého senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu. Postup předpokládaný tímto ustanovením se uplatní jen tehdy, jde-li skutečně o právní názor, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu (případně má-li se Nejvyšší soud odchýlit od svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva). Velký senát příslušného kolegia Nejvyššího soudu má právo i povinnost posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby mu byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 20 zákona o soudech a soudcích a byla-li věc přesto postoupena velkému senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu, rozhodne tento senát o jejím přikázání příslušnému (tříčlennému) senátu k projednání a rozhodnutí.

Velký senát má za to, že jsou naplněny podmínky pro takový postup v dané věci.

Žalovaná v dovolání zpochybňuje závěr odvolacího soudu o tom, kdy skončila šestiměsíční subjektivní promlčecí doba podle § 32 odst. 3 OdpŠk, a o včasném uplatnění nároku k předběžnému projednání před jejím uplynutím. Tato otázka (na níž napadené rozhodnutí spočívá) však není dovolacím soudem rozhodována rozdílně. I z výše citovaných rozhodnutí, která se za pomocí rozdílných formulací vyjadřují k počátku běhu promlčecí doby, je zřejmé, že shodně mají za to, že promlčecí doba končí uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci zprošťujícího rozsudku (popř. rozhodnutí, jímž se trestní řízení končí), tedy dnem, který se svým označením shoduje s tímto dnem (§ 26 OdpŠk, § 122 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013), a od tohoto závěru se neodchyluje ani tříčlenný senát 30 Nejvyššího soudu v rozhodnutí, jímž věc předložil velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Otázka, na níž napadené rozhodnutí spočívá a jejíž řešení zpochybňuje dovolatel, nezakládá judikaturní rozpor ve smyslu § 20 zákona o soudech a soudcích a ani senát 30 Cdo předložení věci velkému senátu neodůvodňuje právním názorem odlišným od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Nebyly tak splněny podmínky pro předložení věci velkému senátu podle § 20 zákona o soudech a soudcích, proto velký senát přikázal věc tříčlennému senátu 30 k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 9. 10. 2019



JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu