Rozhodnutí NS

25 Cdo 2048/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2019
Spisová značka:25 Cdo 2048/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.2048.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.
§ 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
25 Cdo 2048/2019-825


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: B. V., narozený XY, bytem XY, proti žalovaným: a) J. M., narozený XY, b) M. M., narozená XY, oba bytem XY, o umožnění vstupu na pozemek a náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 9 C 118/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 350/2018-794, t a k t o:

        I. Dovolání se odmítá.
II. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 11. 10. 2018, č. j. 9 C 188/2006 - 775, se zastavuje.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Usnesením ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 350/2018-794, Krajský soud v Praze potvrdil usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 11. 10. 2018, č. j. 9 C 118/2006-775, kterým bylo rozhodnuto, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků, a byl jím zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žalobce ani přes výzvu soudu neosvědčil a nedoložil řádně své osobní, majetkové a výdělkové poměry tak, aby o jeho žádosti mohlo být rozhodnuto.

Proti usnesením soudů obou stupňů podal žalobce dovolání, v němž zároveň požádal o postup podle § 243 o. s. ř. (odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného rozhodnutí).

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 17. 1. 2019, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. Shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), aniž by byl zastoupen ve smyslu § 241 o. s. ř. Dovolání není přípustné.

Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, je podle výslovné dikce § 238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. objektivně nepřípustné. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalobce odmítl, aniž bylo třeba řešit zastoupení žalobce v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

O návrhu na odklad vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. nebylo samostatně rozhodováno, neboť dovolací soud rozhodl o dovolání samotném bez zbytečných odkladů po předložení věci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017).

Žalobce dovoláním napadl také rozsudek soudu prvního stupně. Z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, vyplývá, že dovoláním nelze rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (§ 201 o. s. ř.); občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřuje dovolání přímo proti rozsudku soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomíjí. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 33 Cdo 3072/2000); Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení pokračuje před soudem prvního stupně, který o všech nákladech řízení rozhodne v konečném rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 29. 8. 2019


JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu