Rozhodnutí NS

7 Tz 33/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/20/2020
Spisová značka:7 Tz 33/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TZ.33.2020.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Souhrnný trest
Ukládání trestu
Dotčené předpisy:§ 43 odst. 2 předpisu č. 40/2009Sb.
§ 53 odst. 1 předpisu č. 40/2009Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tz 33/2020-147


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY





Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2020 v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného M. F., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Tachově ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 9 T 64/2019, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:



Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 9 T 64/2019,
byl porušen zákon

v neprospěch obviněného M. F. v ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku.

Trestní příkaz Okresního soudu v Tachově ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 9 T 64/2019, se zrušuje.

Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Tachově se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.


Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 9 T 64/2019, který byl obviněnému doručen dne 23. 9. 2019 (napadený trestní příkaz), byl obviněný M. F. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal v období od 20. 7. 2018 do 2. 6. 2019, a odsouzen za tento trestný čin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 6 T 41/2019, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu třiceti měsíců za současného vyslovení dohledu. Obviněnému byla uložena povinnost v průběhu zkušební doby si vyhledat vhodné zaměstnání, bezdůvodně ho neopouštět a řádně hradit Dětskému domovu Čtyřlístek v XY příspěvky na úhradu péče podle stanovených termínů jejich splatnosti a podle svých schopností a možností uhradit dluh na příspěvcích vzniklý. Zároveň byl zrušen výrok o trestu z uvedeného trestního příkazu Okresního soudu v Chebu včetně rozhodnutí obsahově navazujících. Napadený trestní příkaz nabyl právní moci dne 2. 10. 2019.

Proti uvedenému pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Tachově podala ministryně spravedlnosti dne 27. 8. 2020 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona s tím, že zákon byl porušen v ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného.

V odůvodnění mimořádného opravného prostředku připomněla znění § 43 odst. 1, 2 a § 53 odst. 1 tr. zákoníku a poukázala na trestní příkazy vydané v dalších trestních věcech, a to Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 6 T 41/2019, a ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. 6 T 74/2019. Protože první z těchto dvou trestních příkazů byl obviněnému doručen dne 25. 7. 2019, přičemž veškerá trestná činnost z uvedených tří trestních příkazů byla spáchána před tímto datem (což je ve stížnosti pro porušení zákona konkrétně specifikováno), měl být napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově uložen souhrnný trest ve vztahu k oběma trestním příkazům Okresního soudu v Chebu za současného zrušení výroků o trestech z těchto trestních příkazů.

Pochybení v postupu Okresního soudu v Tachově spočívající v uložení souhrnného trestu pouze ve vztahu k prvnímu z nich vedlo k tomu, že obviněnému byly uloženy de facto dva (samostatné) tresty místo jednoho souhrnného. Došlo tím i k uložení trestu obecně prospěšných prací vedle trestu odnětí svobody, což je v rozporu s ustanovením § 53 odst. 1 tr. zákoníku i s účelem trestu ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 9 T 64/2019, byl v neprospěch obviněného M. F. porušen zákon v ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Tachově věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se ve veřejném zasedání konaném před Nejvyšším soudem ztotožnila se stížností pro porušení zákona i s jejími důvody. Dodala, že v projednávané věci byl obviněnému dne 2. 6. 2019 doručen návrh na potrestání (tj. dříve než trestní příkaz), čímž je ohraničena doba páchání přečinu zanedbání povinné výživy. Učinila shodný návrh jako ministryně spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad o ukládání úhrnného trestu (§ 43 odst. 1 tr. zákoníku), když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Toto ustanovení upravuje ukládání trestu za trestné činy spáchané v tzv. vícečinném souběhu na základě principu, že by za ně měl být uložen trest jediný.

V daném případě jde o přečiny, pro něž byla vedena tři samostatná trestní stíhání, které však byly spáchány v souběhu. Mezi jejich spácháním totiž nedošlo (ve vztahu k obviněnému) k vyhlášení jakéhokoli odsuzujícího rozsudku, jímž se podle § 314e odst. 8 tr. ř. rozumí i doručení trestního příkazu obviněnému. Právě doba spáchání trestné činnosti a okamžik doručení trestních příkazů obviněnému jsou zde rozhodné pro posouzení, zda trestné činy byly spáchány v souběhu a zda je nutno za ně ukládat souhrnný trest.

Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 6 T 41/2019, byl spáchán 8. 4. a 24. 4. 2019. Přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) a podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. 6 T 74/2019, obviněný spáchal dne 15. 7. 2019. Přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným napadeným trestním příkazem, spáchal v období od 20. 7. 2018 do 2. 6. 2019. Až po spáchání všech těchto přečinů byly obviněnému postupně doručeny trestní příkazy v uvedených třech trestních věcech, konkrétně dne 25. 7. 2019 (trestní příkaz sp. zn. 6 T 41/2019, v právní moci dne 3. 8. 2019), dne 21. 8. 2019 (trestní příkaz sp. zn. 6 T 74/2019, pravomocný dne 30. 8. 2019) a dne 23. 9. 2019 (napadený trestní příkaz, pravomocný dne 2. 10. 2019).

Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Chebu při vydání trestního příkazu sp. zn. 6 T 74/2019 dne 12. 8. 2019 nepochybil, když uložil obviněnému souhrnný trest ve vztahu k trestnímu příkazu téhož soudu sp. zn. 6 T 41/2019. Okresní soud v Tachově však při vydání napadeného trestního příkazu dne 23. 8. 2019 nepřihlédl k tomuto trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 12. 8. 2019, o němž zřejmě nevěděl, takže uložil souhrnný trest rovněž pouze k uvedenému časově prvnímu trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu. Správný postup by ovšem byl takový, že by Okresní soud v Tachově vyčkal právní moci trestního příkazu Okresního soudu v Chebu sp. zn. 6 T 74/2019 ze dne 12. 8. 2019 a poté uložil souhrnný trest ve vztahu ke všem sbíhajícím se přečinům.

Tím, že Okresní soud v Tachově uvedeným způsobem nepostupoval, došlo k porušení zákona v ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku o ukládání souhrnného trestu. Sekundárně tím došlo k situaci, že obviněnému byl za sbíhající se trestnou činnost uložen vedle sebe trest odnětí svobody a trest obecně prospěšných prací, což je ve zřejmém rozporu s ustanovením § 53 odst. 1 tr. zákoníku o ukládání více trestů a také s účelem trestu ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 9 T 64/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. F. v ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku, podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Tachově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.


Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 10. 2020

JUDr. Josef Mazák
předseda senátu