Rozhodnutí NS

21 Cdo 2991/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/12/2019
Spisová značka:21 Cdo 2991/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.2991.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
04/30/2019
III.ÚS 1441/19
JUDr. Pavel Rychetský
-
-
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 2991/2018-764


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce D. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Goethova č. 356/5, proti žalovanému Střednímu odbornému učilišti stavebnímu, Plzeň, Borská 55, příspěvkové organizaci, se sídlem v Plzni, Borská č. 2718/55, IČO 00497061, zastoupenému JUDr. Ludvíkem Röschem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá č. 43/6, o náhradu za ztížení společenského uplatnění, za účasti Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 12 C 203/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. března 2018 č.j. 56 Co 324/2017-727, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.438,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ludvíka Rösche, advokáta se sídlem v Plzni, Malá č. 43/6.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 3. 2018 č. j. 56 Co 324/2017-727 do části výroku I., kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby co do částky 855.000,- Kč s úroky z prodlení, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce přiměřenosti míry zvýšení odškodnění v případech hodných mimořádného zřetele srov. například bod II. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011 sp. zn. Cpjn 203/2010, uveřejněného pod č. 50 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2011, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2010 sp. zn. 21 Cdo 2581/2009, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5.10.2011 sp. zn. 21 Cdo 2327/2010 nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2012 sp. zn. 21 Cdo 929/2011; ke vztahu přiměřenosti mezi přiznanou výší náhrady škody a způsobenou škodou na zdraví srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2011 sp. zn. 21 Cdo 1622/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.7.2013 sp. zn. 21 Cdo 1590/2012 nebo nález Ústavního soudu ze dne 29.9.2005 sp. zn. III. ÚS 350/03; ke splatnosti nároku na mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění a možnosti přiznání úroků z prodlení srov. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30.12.1991 sp. zn. 1 Cz 31/91, uveřejněný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČR č. 1/1992) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K podání dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 3. 2018 č. j. 56 Co 324/2017-727 do části výroku I., kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 171.000,- Kč, není žalobce oprávněn (subjektivně legitimován), protože napadeným rozhodnutím v této části bylo dovolateli vyhověno a nevznikla mu ani jiná újma, kterou by bylo možné odstranit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.1997 sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura, ročník 1998).

Z vyjádření žalobce, že podává dovolání proti rozsudku odvolacího soudu „v celém jeho rozsahu“, vyplývá, že napadá rozsudek odvolacího soudu též ve výrocích, jimiž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. Ani v tomto směru však není dovolání žalobce podle ustanovení § 237 o.s.ř. přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí v části týkající se výroku o nákladech řízení [srov. § 238 odst. 1 písm. h) o.s.ř.].

Protože dovolání směruje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 2. 2019


JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu