Rozhodnutí NS

7 Tdo 682/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:07/17/2019
Spisová značka:7 Tdo 682/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.682.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 682/2019-261


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2019 o dovolání obviněného O. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 4 To 32/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 9 T 149/2012, takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného O. K. odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Karviné rozhodl usnesením ze dne 16. 1. 2019, č. j. 9 T 149/2012-217, podle § 330 odst. 1 tr. ř. tak, že obviněný O. K. podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku vykoná trest odnětí svobody v trvání 3 roků, uložený rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 11. 2012, č. j. 9 T 149/2012-129. Podle § 83 odst. 5 tr. zákoníku bylo současně rozhodnuto o zařazení obviněného k výkonu tohoto trestu podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.

Usnesení soudu prvního stupně napadl obviněný stížností, kterou Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 2. 2019, č. j. 4 To 32/2019-229, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. V rámci jeho odůvodnění má obviněný za to, že o vykonání trestu bylo rozhodnuto pouze z důvodu jeho nedobré finanční situace, která vedla nejprve k jeho odsouzení v jiném řízení pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku, v návaznosti na to k pozastavení řidičského oprávnění a poté k odsouzení pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 tr. zákoníku, a také k prodlení s platbou vůči třetí obchodní společnosti, což bylo v dalším řízení posouzeno jako trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku. Tato trestní řízení, včetně souvisejících okolností, které k jeho postihu v nich vedly, obviněný podrobně popisuje.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nevyšší soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedla, že obviněný napadá rozhodnutí soudu, proti kterému není dovolání přípustné. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Podle § 265a odst. 2 tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).

Uvedený výčet je taxativní, tedy pouze v něm uvedená rozhodnutí je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je následně přípustné dovolání, naopak žádná jiná do uvedeného okruhu nepatří.

Za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu citovaného zákonného ustanovení proto nelze považovat usnesení, kterým bylo podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto, že obviněný vykoná trest, jehož výkon soud původně podmíněně odložil na zkušební dobu, ani usnesení o zamítnutí řádného opravného prostředku proti takovému rozhodnutí.

Nejvyšší soud proto konstatuje, že v dané věci nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného podle ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] rozhodl, že se toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 7. 2019

JUDr. Josef Mazák
předseda senátu

Vypracoval:
JUDr. Radek Doležel