Rozhodnutí NS

4 Tz 55/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/12/2019
Spisová značka:4 Tz 55/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:4.TZ.55.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Přeměna trestu
Řízení o stížnosti pro porušení zákona
Dotčené předpisy:§ 86 odst. 1 tr. zákoníku
§ 2 odst. 5,6 tr. ř.
§ 330 odst. 1 tr. ř.
§ 268 odst. 2 tr. ř.
§ 269 odst. 2 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
4 Tz 55/2019-


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. 6. 2019 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. Č., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve věznici Rýnovice, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:


Pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 330 odst. 1 tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v ustanovení § 86 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného P. Č.

Napadené usnesení se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

Ministr spravedlnosti dne 11. 4. 2019, pod č. j. MSP-209/2019-ODKA-SPZ/2 podal podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného P. Č. stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016. Předmětným usnesením bylo podle § 86 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 330 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, jenž mu byl odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a 6 měsíců za současného vyslovení dohledu probačního úředníka.

Následně ministr spravedlnosti nastínil relevantní právní úpravu podle § 86 odst. 1 tr. zákoníku a rovněž podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Zrekapituloval průběh řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 160/2016, když zdůraznil, že obviněný byl před vydáním napadaného usnesení ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 38/2016 u tohoto soudu odsouzen na základě rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. 2 T 160/2016, který nabyl právní moci dne 6. 6. 2018, ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 30 měsíců. Poukázal na skutečnost, že citovaným rozsudkem vedeným pod sp. zn. 2 T 160/2016 byl s ohledem na souběh trestné činnosti zrušen rovněž výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/3016 [správně 4 T 38/2016], jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vyjadřuje proto přesvědčení, že citovaným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016, byl porušen zákon v neprospěch obviněného, když tento soud při rozhodování o neosvědčení obviněného ve věci pod sp. zn. 4 T 38/2016 pochybil, neboť před vyhlášením usnesení ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016, dostatečně nezkoumal podmínky pro jeho vydání, především neprovedl důkladnou lustraci dalších (i sbíhajících se) trestních věcí obviněného v příslušných evidencích, nezjistil jejich stav, pročež vadně rozhodl o neosvědčení obviněného a povinnosti původně podmíněně odložený trest vykonat, ačkoliv tento trest byl v době jeho rozhodování, rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 2 T 160/2016, zrušen.

V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením ze dne 20. 6. 2018, č. j. 4 T 38/2016-83, byl v neprospěch obviněného P. Č. porušen zákon v ustanovení § 86 odst. 1 tr. zákoníku, § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud přistoupil k posouzení důvodnosti podané stížnosti pro porušení zákona.

Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 10. 5. 2016, č. j. 5 T 80/2016-30 a obviněný byl uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný se tohoto trestného činu dopustil ve dnech 25. 3. 2016 a 15. 5. 2016 jednáním popsaným ve skutkové větě výroku o vině tohoto rozsudku. Za uvedený přečin v souběhu s přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 45 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu obviněnému podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a 6 měsíců, přičemž současně nad ním byl vysloven dohled probačního úředníka. Obviněnému byl rovněž uložen podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 30 měsíců. Citovaným rozsudkem byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestech z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 1 T 115/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci 3. 5. 2017.

Ze zprávy o průběhu dohledu ze dne 3. 11. 2017, č. j. PMS-2PM 451/2017-505-7, Probační a mediační služby v Liberci bylo zjištěno, že obviněný zákonné podmínky dohledu plnil jen zčásti, neboť se i nadále během dohledu dopouštěl protiprávního jednání. V tomto směru bylo poukazováno na skutečnost, že dne 3. 5. 2017 bylo obviněnému sděleno obvinění ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a dne 19. 9. 2017 pro přečin krádeže podle § 205 tr. zákoníku. Následně Probační a mediační služba v Liberci zprávou ze dne 27. 4. 2018 pod č. j. PMS-2PM 451/2017-505-23 Okresnímu soudu v Liberci sdělila, že obviněný porušil závažným způsobem podmínky dohledu (nedostavuje se na osobní konzultace s probačním úředníkem, neinformuje ho o důležitých změnách, je nekontaktní) a že ve zkušební době páchá další trestnou činnost a přestupky (přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a přečin nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Na základě tohoto sdělení Okresní soud v Liberci nařídil veřejné zasedání, které se konalo dne 20. 6. 2018, za účelem rozhodnutí o tom, zda uložený podmíněný trest odnětí svobody obviněný vykoná, nebo zda dojde k prodloužení zkušební doby. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018 sp. zn. 4 T 38/2016 bylo rozhodnuto tak, že podle § 330 odst. 1 tr. ř. a § 86 odst. 1 tr. zákoníku obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016. Pro výkon tohoto trestu byl obviněný zařazen podle § 86 odst. 4, za užití § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 7. 2018. V dané věci se sluší poznamenat, že tohoto veřejného zasedání se obviněný nezúčastnil, přičemž soud provedl dokazování pouze zprávou PMS, rejstříkem trestu a konstatováním rozsudku ze spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 1 T 140/2017.

Dále bylo z předloženého spisového materiálu zjištěno, zejména spisu sp. zn. 2 T 160/2016, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 2 T 160/2016, kterým byl zrušen výrok o vině a trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 6. 2016, č. j. 1 T 115/2016-130, ve znění výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, č. j. 4 T 38/2016-58, uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný se těchto trestných činů dopustil v období od 12. 3. 2015 – 26. 3. 2015, 26. 9. 2015 – 26. 3. 2016, 10. 9. 2015 – 31. 3. 2016, 24. 10. 2015 – 29. 10. 2015, 26. 10. 2015 – 30. 10. 2015, jednáním popsaným ve skutkové větě výroku o vině tohoto rozsudku. Za uvedené pokračující přečiny v souběhu s pokračujícím přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, byl obviněný podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 45 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 30 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestech z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně byla obviněnému uložena povinnost podle § 228 odst. 1 tr. ř. nahradit poškozenému Z. M., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 6 700 Kč. Se zbytkem svého nároku byl poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, jakož i další poškození podle § 229 odst. 1 tr. ř. (V. M., nar. XY, trvale bytem XY, M. V., nar. XY, bytem XY, a Alianz Pojišťovna a. s., IČO 471 15 971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Praha). Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 6. 6. 2018, tedy předtím než bylo vydáno napadené rozhodnutí Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016. Ze shora uvedeného je tedy nepochybné, že v době rozhodování o přeměně podmíněně odloženého trestu ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci sp. zn. 4 T 38/2016 byl zrušen výrok o trestu, kterým byl tento podmíněný trest uložen, takže již neexistoval.

Nejvyšší soud následně podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 330 odst. 1 tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v ustanovení § 86 odst. 1 tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného P. Č.

Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.

Podle § 86 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže podmíněně odsouzený, ohledně něhož byl vysloven dohled, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení s dohledem v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným další povinnosti v rámci uloženého dohledu,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 85 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.

Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti konstatuje, že se obviněný dopustil přečinů krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 160/2016 dříve, než byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, když tímto byl uložen souhrnný trest k trestnímu příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 1 T 115/2016, který má povahu prvního odsuzujícího rozsudku ve věci. V souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tr. zákoníku tak byly splněny zákonné podmínky pro uložení souhrnného trestu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 2 T 160/2016 k rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, když v té době ještě běžela zkušební doba podmíněného odsouzení (končila dne 4. 12. 2019), takže k tomuto odsouzení bylo možno přihlížet. Okresní soud v Liberci ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 160/2016 tedy postupoval v souladu se zákonem, jestliže obviněnému svým rozsudkem ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 2 T 160/2016, uložil souhrnný trest a zároveň zrušil výrok o trestech z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.

Okresní soud v Liberci naopak ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 38/2016 porušil zákon, pokud usnesením ze dne 20. 6. 2018, rozhodl tak, že podle § 330 odst. 1 tr. ř. a § 86 odst. 1 tr. zákoníku obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 4 T 38/2016, neboť výrok o trestu z tohoto trestního rozsudku byl již zrušen, a proto nemělo být tímto soudem o přeměně trestu vůbec rozhodováno, když výrok o trestu již neexistoval. Soud postupoval tedy na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, čímž porušil ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

Jelikož Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti důvodnou, když zákon byl porušen v neprospěch obviněného P. Č., vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 T 38/2016, jakož i v řízení mu předcházejícím, byl porušen zákon v ustanoveních § 330 odst. 1 tr. ř., § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v ustanovení § 86 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Jelikož byl porušen zákon v neprospěch obviněného, napadené usnesení podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil. Zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Ve věci pak nepřipadlo vrácení věci soudu prvního stupně, když zrušením předmětného napadeného výroku došlo k nápravě nezákonného stavu a jiné rozhodnutí ve věci již není potřebné.


Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 6. 2019


JUDr. František Hrabec
předseda senátu

Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová