Rozhodnutí NS

24 Cdo 3215/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2020
Spisová značka:24 Cdo 3215/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.3215.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Vedlejší účastník
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 3 o. s. ř.
§ 218 písm. b) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
III.ÚS 966/20
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
24 Cdo 3215/2019-459


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce CUBICK CZECH, a. s., se sídlem v Praze 1, V Celnici č. 1031/4, IČO 28213246, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce R. S., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně č. 168, proti žalovaným 1) TWIN EYE, a. s., se sídlem v Praze 4, Durychova č. 101/66, IČO 26446171, zastoupené JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem se sídlem v Praze 1, Mikulandská č. 122/4, a 2) FORHOUSE TRADE LTD., se sídlem v Londýně, 7 Whitechapel Road, E1 1DU, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, reg. č. 7383598, zastoupené Mgr. Petrem Ťopkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Malátova č. 461/17, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 14/2013, o dovolání vedlejšího účastníka na straně žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2019, č. j. 18 Co 382/2018-433, takto:

I. Dovolání vedlejšího účastníka se odmítá.

II. Vedlejší účastník je povinen zaplatit žalované 1) 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Leuchtera, advokáta se sídlem v Praze 1, Mikulandská č. 122/4.

III. Vedlejší účastník je povinen zaplatit žalované 2) 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Ťopka, advokáta se sídlem v Praze 5, Malátova č. 461/17.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2019, č. j. 18 Co 382/2018-433, Nejvyšší soud České republiky odmítl podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř., protože vedlejší účastník není k podání dovolání oprávněn (subjektivně legitimován).

Podle ustanovení § 93 odst. 3 o. s. ř. v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

Podle ustálené judikatury dovolacího soudu uvedené pravidlo nedopadá na oprávnění vedlejšího účastníka podávat opravné prostředky. Oprávnění vedlejšího účastníka podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto upravuje ustanovení § 203 odst. 1 o. s. ř. a oprávnění vedlejšího účastníka podat žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost upravuje ustanovení § 231 odst. 1. o. s. ř. Protože zákon nestanoví, že vedlejší účastník je oprávněn podat i dovolání, vedlejší účastník není podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 oprávněn k podání dovolání ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 3/2004, č. sešitu 1/2004, veřejnosti dostupné též na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

Protože dovolatel výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, zbývá doplnit, že byť dřívější judikatura dovodila, že vedlejší účastník je oprávněn podat dovolání pouze proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o jeho právu či povinnosti k náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněné pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 32 Odo 1664/2005; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 426/2017), podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017, není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení, proto dovolání není přípustné ani proti té části rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně i co do uložení povinnosti vedlejšímu účastníkovi k náhradě nákladů řízení, k této části nadto dovolatel ani žádnou dovolací argumentaci neuplatnil.

V této části (ohledně povinnosti vedlejšího účastníka k náhradě nákladů řízení) proto bylo dovolání vedlejšího účastníka na straně žalobce odmítnuto podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2020


JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu