Rozhodnutí NS

29 Cdo 3564/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/17/2019
Spisová značka:29 Cdo 3564/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.3564.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Odvolání
Směnečný a šekový platební rozkaz
Dotčené předpisy:§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.
§ 243e odst. 1 o. s. ř.
§ 243e odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
29 Cdo 3564/2018-190




USNESENÍ



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce CACTON LIMITED, se sídlem 5Th Floor 86 Jermyn Street, London, SW1Y 6AW, reg. č. 06654819, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupeného Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem, se sídlem v Hodoníně, Lipová alej 3205/6, PSČ 695 01, proti žalovanému J. Z., narozenému XY, posledně bytem XY, zemřelému dne 1. prosince 2015, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Cm 49/2012, o dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 5, Rašínovo nábřeží 42, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2018, č. j. 2 Cmo 174/2015-170, takto:


Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2018, č. j. 2 Cmo 174/2015-170, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:



Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 15. května 2013, č. j. 23 Cm 49/2012-32, uložil žalovanému (J. Z.) aby zaplatil žalobci (CACTON LIMITED) částku 59.940,- Kč s 6% úrokem od 1. května 2009 do zaplacení, odměnu 200,- Kč a náklady řízení.

Rozsudkem ze dne 19. září 2013, č. j. 23 Cm 49/2012-45, Městský soud v Praze k námitkám žalovaného ponechal směněný platební rozkaz v platnosti a rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení.

Proti posledně označenému rozsudku Městského soudu v Praze podal žalovaný odvolání; Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. října 2014, č. j. 23 Cm 49/2012-96, řízení o odvolání žalovaného zastavil pro nezaplacení soudního poplatku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Usnesením ze dne 10. března 2015, č. j. 23 Cm 49/2012-117, které nabylo právní moci dne 27. března 2015, Městský soud v Praze vyslovil neúčinnost doručení usnesení téhož soudu ze dne 27. října 2014.

Následnou žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků Městský soud v Praze zamítl usnesením ze dne 23. dubna 2015, č. j. 23 Cm 49/2012-140; proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. června 2016, č. j. 2 Cmo 174/2015-153, řízení o odvolání žalovaného přerušil „do doby pravomocného rozhodnutí o dědictví a dědicích ve věci projednání dědictví vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 D 355/2015, Nd 105/2015 po zemřelém žalovaném J. Z.“ a následně usnesením ze dne 19. března 2018, č. j. 2 Cmo 174/2015-170, rozhodl, že v řízení bude pokračováno na straně žalovaného s Českým státem - Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Posledně označený „procesní nástupce“ podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, namítaje, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. listopadu 2017, č. j. 37 D 355/2015-653, které nabylo právní moci dne 11. prosince 2017, byla určena obvyklá cena aktiv zůstavitele částkou 5.332,- Kč, výše dluhu zůstavitele částkou 2.098.516,70 Kč a předlužení zůstavitele částkou 2.093.184,70 Kč. Zmíněným usnesením bylo potvrzeno, že veškerý majetek zůstavitele připadá od úmrtí státu; celá hodnota dědictví (aktiva) byla při „jeho realizaci“ spotřebována.

S poukazem na závěry formulované v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2007, sp. zn. 29 Cdo 549/2007, a ze dne 22. září 2010, sp. zn. 32 Cdo 1828/2009, dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud „napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení nebo aby řízení zastavil“.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a je i důvodné.

Judikatura Nejvyššího soudu je jednotná v závěru, podle něhož z povahy práva na přiznání osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o. s. ř.) vyplývá, že se pojí s osobou účastníka řízení, resp. s poměry (majetkovými, sociálními a dalšími), které se připínají výlučně k jeho osobě. Jde tedy o právo vázané pouze na konkrétního účastníka řízení, které (jestliže je soudem přiznáno) na případné právní nástupce nepřechází (k tomu srov. např. usnesení ze dne 17. října 2018, sp. zn. 29 Cdo 3732/2018, a ze dne 17. července 2018, sp. zn. 33 Cdo 399/2017, včetně judikatury zmíněné v důvodech označených usnesení).

Jestliže v poměrech projednávané věci žalovaný poté, kdy podal odvolání proti usnesení, kterým soud prvního stupně zamítl jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, zemřel, měl odvolací soud na takto vzniklou situaci reagovat usnesením, jímž odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zruší a řízení o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků zastaví.

Jelikož odvolací soud výše popsaným způsobem nepostupoval a naopak napadeným usnesením rozhodl, že v řízení bude pokračovat s dovolatelem, nelze dovolání upřít důvodnosti; proto Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).

V další fázi řízení odvolací soud v prvé řadě rozhodně o odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků; teprve následně zváží další postup v řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 1. 2019


JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu