Rozhodnutí NS

25 Cdo 1113/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/13/2020
Spisová značka:25 Cdo 1113/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.1113.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
III.ÚS 372/21
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
25 Cdo 1113/2020-180


USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: M. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem se sídlem Masarykova 998/31, Ústí nad Labem, proti žalované: A. B., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Otakarem Pazdziorou, advokátem se sídlem Řetězová 195/2, Děčín, o zaplacení 811 460 Kč, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 8 C 94/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 11. 2019, č. j. 9 Co 24/2019-152, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:

Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 11. 2019, č. j. 9 Co 24/2019-152, se zamítá.


Odůvodnění:


Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 17. 8. 2018, č. j. 8 C 94/2014-126, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 811.460 Kč, uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 73.589 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o vrácení části nespotřebované zálohy na znalecký posudek žalované.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 11. 2019, č. j. 9 Co 24/2019
-152, jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s výjimkou výroku o nákladech řízení, ve kterém změnil pariční lhůtu na 3 měsíce, a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 14.818 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a v extrémním rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Jako dovolací důvod dovolatel uvádí nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva, soudy obou stupňů nesprávně zjistily informovaný souhlas a pochybily, když dovolateli neustanovily zástupce z řad advokátů. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se rozsudek okresního soudu zrušuje a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že náhrada nákladů je pro žalobce velmi vysoká a výkonem rozhodnutí mu hrozí závažná újma.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

V souzené věci se reálná hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalobci a jež je nezbytným předpokladem vyhovění nároku na odklad vykonatelnosti, z dovolání ani z obsahu spisu nepodává. Žalobce svůj návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil pouze tím, že náhrada nákladů je pro něj velmi vysoká a hrozila by mu proto závažná újma. Za této situace však nelze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by v případě výkonu rozhodnutí mohla žalobci vzniknout. Taková újma by mu nevznikla ani vymožením nákladů řízení, jež má žalobce uhradit na základě dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí by mohla být napravena; z obsahu spisu se nepodává a žalobce to ani netvrdí, že by vzhledem k majetkovým poměrům žalované mohla případně nastat nedobytnost takové pohledávky.

Nejvyšší soud proto žádost žalobce o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 13. 5. 2020


JUDr. Robert Waltr
předseda senátu