Rozhodnutí NS

30 Cdo 4227/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/27/2019
Spisová značka:30 Cdo 4227/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4227.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmínky řízení
Zastoupení
Dotčené předpisy:§ 241 odst. 1 o. s. ř.
§ 104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 4227/2018-86


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Tomášem Mottlem v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) České republice – Městskému soudu v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, o zaplacení 1 569 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 212/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2018, č. j. 58 Co 312/2018-81, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 1. 8. 2018, č. j. 29 C 212/2017-74, kterým soud prvního stupně zastavil řízení a rozhodl o nákladech řízení vedeného před soudem prvního stupně; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem a netvrdí ani nedokládá, že má právnické vzdělání. Ačkoli žalobce nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je namístě dovolací řízení zastavit pro nesplnění podmínky povinného zastoupení.

K uvedenému postupu dovolací soud vede jak předchozí průběh řízení v této věci (návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 11. 7. 2017, č. j. 13 Co 261/2017-30, byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 11. 2017, č. j. 29 C 212/2017-54, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 15. 12. 2017, č. j. 58 Co 456/2017-60), tak skutečnost známá dovolacímu soudu z jeho rozhodovací činnosti, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, v nichž po žalované České republice požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a omezuje se na proklamace o „zločineckém režimu“, „státních zločincích“, „ochraně bohatých zlodějů a zločinců“ a podobně. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě nedůvodnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, které jsou opět vesměs zjevně bezúspěšné.

Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem, a to v obecné rovině např. v usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, přičemž přímo v poměrech této věci Ústavní soud zvolil v rámci řízení o ústavní stížnosti žalobce postup obdobný (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. I. ÚS 2234/18).

Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. 3. 2019


Mgr. Tomáš Mottl
pověřený člen senátu