Rozhodnutí NS

7 Tz 48/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/25/2019
Spisová značka:7 Tz 48/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TZ.48.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Obecně prospěšné práce
Stížnost pro porušení zákona
Dotčené předpisy:§ 268 odst. 2 tr. ř.
§ 269 odst. 2 tr. ř.
§ 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tz 48/2019-180


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Angyalossy, Ph. D., a soudců JUDr. Michala Mikláše a JUDr. Radka Doležela projednal ve veřejném zasedání dne 25. 6. 2019 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného D. D., nar. XY v XY, bytem XY, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 8. 2017, č. j. 6 T 234/2013-141, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:


Pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 8. 2017, č. j. 6 T 234/2013-141,
byl porušen zákon


v ustanovení § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku v neprospěch obviněného D. D.

Toto usnesení Okresního soudu v Liberci se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění


Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 8. 2017, č. j. 6 T 234/2013-141, byl obviněnému podle § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku přeměněn nevykonaný trest obecně prospěšných prací uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 1. 2014, č. j. 6 T 234/2013-65, ve výměře zbývajících jedenácti hodin na nepodmíněný trest odnětí svobody na jedenáct dnů, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.

Ministr spravedlnosti proti výše uvedenému usnesení podal dne 27. 3. 2019 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Namítl, že obviněný zbývající trest obecně prospěšných prací v délce jedenácti hodin vykonal v lednu 2015. Obviněný soudu tuto skutečnost sdělil po právní moci napadeného usnesení dne 10. 11. 2017, spolu s žádostí o odklad nástupu výkonu trestu a své tvrzení doložil i docházkovými listy opatřenými razítkem obecně prospěšné společnosti a podpisy jejích zástupců. O přeměně trestu obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody tedy soud neměl rozhodovat. Přeměněný trest odnětí svobody obviněný nevykonal, neboť soud následně zrušil nařízení jeho výkonu. Okresní soud v Liberci se pokusil tento nezákonný stav sám odstranit tak, že napadené usnesení zrušil novým usnesením, avšak to bylo zrušeno z podnětu stížnosti státního zástupce. Závěrem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i další obsahově navazující rozhodnutí, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř., a přikázal Okresnímu soudu v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného.

Z trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 1. 2014, č. j. 6 T 234/2013-65, odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře šedesáti hodin. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 8. 2017, č. j. 6 T 234/2013-141, bylo následně jedenáct hodin obecně prospěšných prací, které měl soud za nevykonané, přeměněno podle § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku na trest jedenácti dnů odnětí svobody. Obviněný poté dne 10. 11. 2017 podal k Okresnímu soudu v Liberci žádost o odklad nástupu výkonu trestu, ke které doložil potvrzení MCU KOLOSEUM, o. p. s., o odpracování všech šedesáti hodin obecně prospěšných prací, přičemž podle přiloženého docházkového listu zbývajících jedenáct hodin obecně prospěšných prací odpracoval ve dnech 29. 1. 2015 a 30. 1. 2015. Sdělením Probační a mediační služby ze dne 6. 12. 2017 bylo Okresnímu soudu v Liberci sděleno, že trest obviněného lze považovat za odpracovaný. Okresní soud v Liberci následně usnesením ze dne 19. 12. 2017, č. j. 6 T 234/2013-159, zrušil své předchozí usnesení ze dne 29. 8. 2017. Toto usnesení však bylo z podnětu stížnosti státního zástupce podle § 149 odst. 1 tr. ř. zrušeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. 1. 2018, č. j. 31 To 27/2018-165, neboť nebyly splněny podmínky pro autoremedurní rozhodnutí Okresního soudu v Liberci.

Podle § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu, přičemž každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.

Podle § 65 odst. 4 tr. zákoníku se na pachatele, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.

Jak bylo uvedeno výše, obviněným doloženým potvrzením a docházkovými listy, které Okresnímu soudu v Liberci doručil dne 10. 11. 2017, stejně jako sdělením Probační a mediační služby ze dne 6. 12. 2017, bylo prokázáno, že obviněný vykonal celý trest obecně prospěšných prací ve výměře šedesáti hodin, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 1. 2014, č. j. 6 T 234/2013-65. Protože Okresní soud v Liberci ve svém usnesení přeměnil trest obecně prospěšných prací v délce jedenácti hodin v trest odnětí svobody na jedenáct dnů, byl porušen zákon v ustanovení § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného, neboť Okresní soud v Liberci o této přeměně rozhodl přesto, že byl trest obecně prospěšných prací obviněným již v dané lhůtě beze zbytku vykonán.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona a podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného usnesení ztratila podklad. Vzhledem k tomu, že celý trest obecně prospěšných prací byl vykonán, podle § 65 odst. 4 tr. zákoníku se na obviněného hledí jako by nebyl odsouzen, není nutné ve věci (o zbytku trestu obecně prospěšných prací) učinit rozhodnutí nové, bylo namístě pouze zrušit napadené usnesení bez nutnosti dalšího rozhodování.

Obiter dictum je namístě uvést, že ke shledanému porušení zákona napadeným usnesením došlo v důsledku opomenutí MCU KOLOSEUM, o. p. s., sdělit Probační a mediační službě, že obviněný vykonal i zbývajících 11 hodin obecně prospěšných prací. Na základě tohoto opomenutí potom Probační a mediační služba sdělila Okresnímu soudu v Liberci, že zbytek trestu nebyl obviněným vykonán a z této nesprávné informace vycházel soud při svém rozhodování.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 6. 2019




JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu