Rozhodnutí NS

21 Cdo 2955/2017

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2019
Spisová značka:21 Cdo 2955/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.2955.2017.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Zástavní právo
Smlouva zástavní
Neplatnost právního úkonu
Obec
Dotčené předpisy:§ 151b odst. 1, 2, 4 a 5 obč. zák. ve znění do 31.12.1994
§ 36a odst. 1 písm. h) předpisu č. 367/1990Sb. ve znění do 19.07.1994
§ 120 odst. 1 o. s. ř.
§ 151d odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.1994
§ 39 obč. zák. ve znění do 31.12.1994
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 2955/2017-493


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) města Vsetín se sídlem městského úřadu ve Vsetíně, Svárov č. 1080, IČO 00304450, zastoupeného JUDr. Petrem Vohnickým, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí č. 12, a b) obce Lhota u Vsetína se sídlem obecního úřadu ve Lhotě u Vsetína č. 211, IČO 68898797, zastoupené Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Náměstí č. 71/11, proti žalované Global Financial Restructuring Czech, s.r.o. v likvidaci se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí č. 846/1, IČO 27182452, zastoupené JUDr. Janem Nekolou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1015/55, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 11 C 89/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. února 2017, č. j. 11 Co 318/2016 – 443,

takto:


I. Dovolání žalované se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce a) se domáhal, aby bylo určeno, že na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, a dále na pozemcích ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr, a to – pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY vše k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 485 uzavřenou dne 24. 5. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 8.890.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1596/93 ze dne 29. 4. 1993, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY a pozemku parc. č. XY, oba v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 726/94 uzavřenou dne 21. 2. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 3.000.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1696/93 ze dne 30. 12. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 9.990.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1697/93 ze dne 30. 12. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 21. 2. 1994, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova čp. XY a budově čp. XY postavené na pozemcích parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, část obce XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 756/94 uzavřenou dne 29. 4. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 4.000.000,- DEM s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 393018 ze dne 22. 2. 1994, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. V2-464/1994 s právními účinky vkladu ke dni 3. 5. 1994, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY a pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 485 uzavřenou dne 24. 5. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 8.890.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1596/93 ze dne 29. 4. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 1. 6. 1993, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova čp. XY a pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 583/1993 uzavřenou dne 6. 9. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 9.955.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1624/93 ze dne 25. 6. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 6. 9. 1993, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova čp. XY a pozemku parc. č. XY, oba v k. ú. XY, obec XY, dále na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, obec XY a pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 727/1994 uzavřenou dne 21. 2. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 9.371.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1664/93 ze dne 18. 10. 1993, k zajištění pohledávky ve výši 9.987.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1678/93 ze dne 29. 11. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 9.975.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1709/94 ze dne 21. 2. 1994, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 22. 2. 1994, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č.XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 727/1994 uzavřenou dne 21. 2. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 9.371.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1664/93 ze dne 18. 10. 1993, k zajištění pohledávky ve výši 9.987.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1678/93 ze dne 29. 11. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 9.975.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1709/94 ze dne 21. 2. 1994, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 22. 2. 1994, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 485 uzavřenou dne 24. 5. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši
8.890.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1596/93 ze dne 29. 4. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 1. 6. 1993. Žalobu odůvodnil zejména tím, že zástavní smlouvy, na jejichž základě byla zástavní práva k zajištění jednotlivých pohledávek zřízena, jsou absolutně neplatnými právními úkony. Jejich neplatnost byla (i když pouze při řešení otázky předběžné) konstatována v rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 9 Cm 210/2004 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 9 Cmo 14/2010 ve věci vedené o vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty úpadce společnosti WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. v likvidaci a úpadce společnosti WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. „v likvidaci“.

Usnesením ze dne 10. 1. 2014, č. j. 11 C 89/2011 – 247, Okresní soud ve Vsetíně připustil přistoupení žalobce b) do řízení na straně žalobce a), neboť na jeho nemovitostech váznou zástavní práva zřízená stejnými smlouvami.

Usnesením ze dne 13. 8. 2015, č. j. 11 C 85/2011 – 303, Okresní soud ve Vsetíně připustil změnu žaloby tak, aby bylo dále určeno, že na nemovitostech ve vlastnictví žalobce b), a to pozemcích p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, a p. č. XY ostatní plocha – jiná plocha, včetně lesních porostů na těchto pozemcích, vše v k. ú. XY, obec XY nevázne zástavní právo žalovaného zřízené smlouvami reg. č. 1664/93, reg. č. 1678/93 a reg. č. 1709/94 ze dne 18. 10. 1993, k zajištění pohledávek ve výši 9.371.000,- Kč s příslušenstvím, ve výši 9.987.000,- Kč s příslušenstvím a ve výši 9.975.000,- Kč s příslušenstvím, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod sp. zn. XY s právními účinky vkladu ke dni 22. 2. 1994, a že na nemovitostech ve vlastnictví žalobce b), a to pozemcích p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, p. č. XY lesní pozemek, a p. č. XY lesní pozemek, včetně lesních porostů na těchto pozemcích, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo pro žalovanou zřízené smlouvami reg. č. 1596/93 a reg. č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 k zajištění pohledávek ve výši 8.890.000,- Kč s příslušenstvím a ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod sp. zn. XY s právními účinky vkladu ke dni 1. 6. 1993.

Okresní soud ve Vsetíně rozsudkem ze dne 13. 4. 2016, č. j. 11 C 89/2011 - 400, v části, v níž se žalobce a) domáhal určení, že na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, a dále na pozemcích ve zjednodušené evidenci - původ Pozemkový katastr, a to – pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY vše k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 485 uzavřenou dne 24. 5. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 8.890.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1596/93 ze dne 29. 4. 1993, řízení zastavil (výrok I.), dále určil, že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY a pozemku parc. č. XY, oba v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 726/94 uzavřenou dne 21. 2. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 3.000.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1696/93 ze dne 30. 12. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 9.990.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1697/93 ze dne 30. 12. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 21. 2. 1994 (výrok II.), že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova čp. XY a budově čp. XY postavené na pozemcích parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, část obce XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 756/94 uzavřenou dne 29. 4. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 4.000.000,- DEM s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 393018 ze dne 22. 2. 1994, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 3. 5. 1994 (výrok III.), že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY a pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 485 uzavřenou dne 24. 5. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 8.890.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1596/93 ze dne 29. 4. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném
pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 1. 6. 1993 (výrok IV.), že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova čp. XY a pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 583/1993 uzavřenou dne 6. 9. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 9.955.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1624/93 ze dne 25. 6. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 6. 9. 1993 (výrok V.), že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova čp. XY a pozemku parc. č. XY, oba v k. ú. XY, obec XY, dále na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, obec XY a pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 727/1994 uzavřenou dne 21. 2. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 9.371.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1664/93 ze dne 18. 10. 1993, k zajištění pohledávky ve výši 9.987.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1678/93 ze dne 29. 11. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 9.975.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1709/94 ze dne 21. 2. 1994, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 22. 2. 1994 (výrok VI.), že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 727/1994 uzavřenou dne 21. 2. 1994 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 9.371.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1664/93 ze dne 18. 10. 1993, k zajištění pohledávky ve výši
9.987.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1678/93 ze dne 29. 11. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 9.975.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1709/94 ze dne 21. 2. 1994, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 22. 2. 1994 (výrok VII.), že na nemovitostech včetně všech jejich součástí a příslušenství, a to na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, nevázne zástavní právo zřízené zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 485 uzavřenou dne 24. 5. 1993 mezi společností Komerční banka, a. s. jako zástavním věřitelem a žalobcem a) jako zástavcem k zajištění pohledávky ve výši 8.605.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1595/93 ze dne 29. 4. 1993 a k zajištění pohledávky ve výši 8.890.000,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy č. 1596/93 ze dne 29. 4. 1993, jež bylo do katastru nemovitostí vloženo v řízení vedeném pod č. j. XY s právními účinky vkladu ke dni 1. 6. 1993 (výrok VIII.); zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci a) 44.756,- Kč, k rukám advokáta JUDr. Petra Vohnického (výrok IX.), a žalobci b) 38.266,- Kč, k rukám advokáta Mgr. Radima Dostala (výrok X.). Vyšel z toho, že zástavní smlouvy reg. č. 485 ze dne 24. 5. 1993 a reg. č. 583/1993 ze dne 6. 9. 1993 zajišťovaly pohledávky za společností WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o., ačkoli zastupitelstvo žalobce souhlasilo při svém 31. zasedání dne 23. 2. 1993 (za podmínek stanovených Smlouvou o poskytnutí záruky) se zřízením zástavního práva k zajištění pohledávek za společností WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. [ačkoli byl subjekt, jemuž měla být záruka poskytnuta, označen pouze jako „Kovex Hošťálková“, je tento závěr zcela evidentní, neboť společnost WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. dne 23. 2. 1993 ještě neexistovala (vznikla zápisem do obchodního rejstříku až dne 29. 3. 1993)]. Navíc i Smlouva o poskytnutí záruky byla uzavřena se společností WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. Teprve při svém 43. zasedání dne 21. 12. 1993 zastupitelstvo žalobce a) schválilo uzavření Smlouvy o změnách, která již byla uzavřena rovněž se společností WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. a počítala rovněž se zajištěním pohledávek za touto společností. To však nemohlo mít za následek, že původně absolutně neplatné zástavní smlouvy se dodatečně stanou platnými. Ve vztahu k zástavním smlouvám reg. č. 726/94 ze dne 21. 2. 1994, reg. č. 727/94 ze dne 21. 2. 1994 a reg. č. 756/94 ze dne 29. 4. 1994 konstatoval, že nebylo prokázáno splnění podmínky uvedené v bodě 1) Smlouvy o poskytnutí záruky a podmínky uvedené v bodě 9) Smlouvy o poskytnutí záruky ve znění Smlouvy o změnách. Byl sice proveden důkaz smlouvou o obchodní spolupráci ze dne 20. 2. 1993, avšak tato smlouva obsahovala ujednání, že je možno ji kdykoliv zrušit souhlasným prohlášením obou stran, a naopak neobsahovala vyloučení možnosti odstoupení. Podmínku č. 1) uvedenou ve Smlouvě o poskytnutí záruky tak nesplňovala. Nadto nebylo prokázáno, že byla žalobci a) vůbec předložena. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2290/2012, uvedl, že možnost vzniku zástavního práva výkonem toho práva (vydržením) zákon nestanovil a nabytí zástavního práva vydržením by rovněž předpokládalo dobrou víru na straně žalovaného, resp. jeho předchůdců. Tu však přinejmenším na straně Komerční banky nedovodil a vydržecí doba pro „vydržení“ předmětných zástavních práv by pak musela být přerušena nejpozději v souvislosti s podáním excindačních žalob. Na straně zástavního věřitele neshledal ani dobrou víru jako nezbytnou podmínku pro vznik zástavního práva ve smyslu ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že skutkový stav oproti tomu, který byl zjištěn Krajským soudem v Ostravě při řízení vedeném pod sp. zn. 9 Cm 210/2004, zůstal prakticky nezměněn, a ztotožnil se s právními závěry Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci, podle kterých jsou „zástavní smlouvy z roku 1993“ pro absenci předchozího souhlasu zastupitelstva žalobce a) absolutně neplatné pro rozpor se zákonem, a „zástavní smlouvy z roku 1994“ jsou rovněž neplatné pro rozpor se zákonem, neboť byly uzavřeny, ačkoli nebyly splněny podmínky uvedené ve Smlouvě o poskytnutí záruky ve znění Smlouvy o změnách.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 2. 2017, č. j. 11 Co 318/2016-443, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. – X. potvrdil a zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů odvolacího řízení 3.388,- Kč „advokátu JUDr. Petru Vohnickému“ a žalobci b) 5.245,- Kč „advokátu Mgr. Radimu Dostalovi“. Ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, včetně názoru, že je na žalované, aby prokázala své tvrzení, že smlouva o obchodní spolupráci ze dne 20. 2. 1993 byla žalobci jako podmínka pro platné uzavření zástavní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí doručena.

V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaná namítá nesprávné právní posouzení absence souhlasu zastupitelstva žalobce a) k uzavření „zástavních smluv z roku 1993“ vyplývající z označení „a. s. Kovex Hošťálková“, neboť zákon neklade v tomto ohledu žádné formální nároky na usnesení obecního zastupitelstva, a kdyby žalobce a) „dohledal všechny listiny“, bylo by najisto postaveno, že souhlas s uzavřením smluvní dokumentace se zjevně vztahoval i na společnost WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. Nadto se žalobce a) po řadu let choval jako zástavce a z toho je nutno usuzovat, že smlouvy odsouhlaseny být musely a zároveň musely být i splněny podmínky pro jejich uzavření. „Zcela zásadní otázkou“ je však posouzení, zda žalovaná byla v dobré víře, že žalobce a) byl oprávněn věc zastavit, kterou je dle názoru žalované třeba posoudit dle ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. tak, že „v případě pochybností platí, že zástavní věřitel jednal v dobré víře“. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že „žaloba bude v části výroků II. až VII. zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání žalobce podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení ve věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozsudek, proti němuž je podle ustanovení § 237 o. s. ř. dovolání přípustné, neboť otázka vzniku zástavního práva na nemovitosti ve vlastnictví obce dosud nebyla v rozhodovací činnosti dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalované není opodstatněné.

Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzované věci zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu - jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. - nepodléhá), že zastupitelstvo žalobce a) dne 6. 1. 1993 odsouhlasilo „zastavení nemovitostí v hodnotě 100 mil. korun, které se poskytne jako zástava u zástavních smluv, které uzavře KOVEX se sídlem ve Vsetíně (nyní v Hošťálkové) jako dlužník s pražskou pobočkou banky CREDITANSTALT Wien a Komerční bankou Praha a. s.“, při zasedání dne 26. 1. 1993 odsouhlasilo zvýšení záruky na 120.000.000 Kčs. Dne 21. 12. 1993 zastupitelstvo žalobce a) schválilo Smlouvu o změnách (ta byla uzavřena dne 23. 12. 1993 se společnostmi WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. i WOJTOŇ
KOVEX – příbory s. r. o.) a Smlouvu o poskytnutí záruky změnilo tak, že záruka formou zástavního práva se poskytuje i společnosti WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. Smlouva o poskytnutí záruky byla rozšířena také o bod 9., podle něhož měla společnost WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. doložit při podpisu Smlouvy o změnách písemné prohlášení, jímž na sebe bere povinnost uspokojit veškeré závazky žalobce a) vůči společnosti WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o., které vzniknou v případě neplnění úvěrových smluv uzavřených mezi WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. a příslušným peněžním ústavem. Žalobce a) uzavřel s Komerční bankou, a. s. (právním předchůdcem žalované), zástavní smlouvy reg. č. 485 ze dne 24. 5. 1993 a reg. č. 583/1993 ze dne 6. 9. 1993, k zajištění pohledávek Komerční banky, a. s. z úvěrových smluv ve prospěch úvěrového dlužníka WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o., a reg. č. 726/94 ze dne 21. 2. 1994, reg. č. 727/94 ze dne 21. 2. 1994 a reg. č. 756/94 ze dne 29. 4. 1994, k zajištění pohledávek Komerční banky, a. s. z úvěrových smluv ve prospěch úvěrového dlužníka WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o.

Za tohoto skutkového stavu bylo pro posouzení projednávané věci kromě jiného podstatné, zda při uzavírání zástavních smluv mezi žalobcem a) a právním předchůdcem žalované byly splněny všechny zákonné předpoklady pro vznik zástavního práva na nemovitostech žalobce a) jako obce.

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že předmětem přezkumu je posouzení platnosti zástavních smluv uzavřených ve dnech 24. 5. 1993, 6. 9. 1993, 21. 2. 1994 a 29. 4. 1994 - podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 1994, tj. do dne než nabyl účinnosti zákon č. 267/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), a podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění do 19. 7. 1994, tj. do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále též jen „zákon o obcích“).

Podle ustanovení § 151b odst. 1 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy, schválené dědické dohody nebo ze zákona.

Podle ustanovení § 151b odst. 2 obč. zák. zástavní právo vzniká, jde-li o nemovitost, vkladem do katastru nemovitostí.

Podle ustanovení § 151b odst. 4 ve smlouvě o zřízení zástavního práva se musí určit předmět zástavního práva (zástava) a pohledávka, kterou zabezpečuje. Věc se musí označit tak, aby její zastavení bylo každému zjevné.

Podle ustanovení § 151b odst. 5 zástavní právo lze zřídit i k zajištění závazku, který vznikne v budoucnu nebo jehož vznik je závislý na splnění podmínky.

Z výše citovaných ustanovení mimo jiné vyplývá, že k uzavření zástavní smlouvy je zapotřebí, aby její účastníci (tj. zástavní věřitel a zástavce) v ní určili (jako její tzv. podstatné náležitosti) předmět zástavního práva (zástavu) a pohledávku, kterou zástavní právo zabezpečuje (zajišťuje). Zástavní smlouvu je oprávněn (legitimován) uzavřít jako zástavce jen ten, kdo je vlastníkem zástavy, popřípadě ten, kdo má podle zákona k zástavě jiné právo, které mu umožňuje dát věc do zástavy.

Oprávnění rozhodovat o právních úkonech města nebo jiné obce (dále jen „obce“), tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní (tedy i o tom, zda obec uzavře zástavní smlouvu týkající se obecního majetku), bylo v době uzavření zástavních smluv podle účinného zákona č. 367/1990 Sb. o obcích, rozděleno mezi obecní zastupitelstvo a obecní radu. Obecní zastupitelstvo rozhodovalo o nejzávažnějších právních úkonech, taxativně vypočtených v ustanovení § 36a odst. 1 a 2 zákona o obcích, a o všech ostatních právních úkonech obce rozhodovala na základě generální (zbytkové) klausule obsažené v ustanovení § 45 písm. p) zákona o obcích obecní rada. Obecní zastupitelstvo a ani obecní rada však nemohly vystupovat jménem obce navenek; toto oprávnění přísluší výlučně starostovi (§ 52 odst. 2 věta první zákona o obcích) a v době jeho nepřítomnosti zástupci starosty (§ 52 odst. 4 věta druhá zákona o obcích). Starosta (zástupce starosty) obce přitom nemohl vytvářet vůli obce; byl oprávněn pouze tuto vůli (přijatou obecním zastupitelstvem nebo obecní radou) navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí obecního zastupitelstva (§ 36a zákona o obcích) nebo obecní rady [§ 45 písm. p) zákona o obcích] je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (condicio legis); absence takového rozhodnutí způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu, který starosta (zástupce starosty) jménem obce učinil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1397/2006, uveřejněný pod číslem 1/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

O zástavní smlouvě, kterou se dává do zástavy nemovitost obce, rozhodovalo obecní zastupitelstvo [§ 36a odst. 1 písm. h) zákona o obcích]. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí zastupitelstva obce o právním úkonu obce představuje zákonem stanovenou podmínku takového právního úkonu, jejíž nedostatek způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu, musí takové rozhodnutí, má-li představovat naplnění této podmínky, být dostatečně určité a srozumitelné.

V projednávané věci zastupitelstvo žalobce a) dne 6. 1. 1993 odsouhlasilo „zastavení nemovitostí v hodnotě 100 mil. korun, které se poskytne jako zástava u zástavních smluv, které uzavře „KOVEX se sídlem ve Vsetíně“ (nyní v Hošťálkové) jako dlužník s pražskou pobočkou banky CREDITANSTALT Wien a Komerční bankou Praha, a. s.; společnost „WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o.“ toho dne ještě neexistovala (vznikla zápisem do obchodního rejstříku až dne 29. 3. 1993). Žalobce a) uzavřel s Komerční bankou, a. s. (právním předchůdcem žalované), zástavní smlouvy reg. č. 485 ze dne 24. 5. 1993 a reg. č. 583/1993 ze dne 6. 9. 1993, k zajištění pohledávek Komerční banky, a. s., z úvěrových smluv ve prospěch úvěrového dlužníka „WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o.“. Souhlas zastupitelstva žalobce a) se tak vztahoval k jinému subjektu než k obligačnímu dlužníku. Odvolací soud (i soud prvního stupně) proto správně uzavřely, že obě zástavní smlouvy byly (a jsou) v důsledku nedostatku rozhodnutí zastupitelstva žalobce a) absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 36a odst. 1 písm. h) zákona o obcích (srov. § 39 obč. zák.).

Správně odvolací soud (i soud prvního stupně) posoudil jako neplatné také zástavní smlouvy reg. č. 726/94 ze dne 21. 2. 1994, reg. č. 727/94 ze dne 21. 2. 1994 a reg. č. 756/94 ze dne 29. 4. 1994, k zajištění pohledávek Komerční banky, a. s., z úvěrových smluv ve prospěch úvěrového dlužníka WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. Platnost uvedených zástavních smluv totiž závisela na splnění podmínek uvedených v bodu 1 Smlouvy o poskytnutí záruky ze dne 24. 2. 1993 a v bodu 9 Smlouvy o změnách a doplňcích této smlouvy ze dne 23. 12. 1993. Podle bodu 1 Smlouvy o poskytnutí záruky ze dne 24. 2. 1993 společnost WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o. měla předložit Smlouvu o obstarání prodeje svých výrobků zahraničním odběratelům uzavřenou s obstaravatelem na dobu nejméně 3 let, ve smlouvě měla být vyloučena možnost jednostranného odstoupení, výpovědi či okamžitého zrušení pro obě strany a sankční postih za neplnění dohodnutých objemů odbytů výrobků. Žalovaným předložená smlouva o obchodní spolupráci ze dne 20. 2. 1993 však obsahovala ujednání, že je možno ji kdykoliv zrušit souhlasným prohlášením obou stran a naopak neobsahovala vyloučení možnosti odstoupení. Podmínku uvedenou v bodu 1 Smlouvy o poskytnutí záruky ze dne 24. 2. 1993 tak nesplňovala. V řízení nebylo doloženo ani splnění podmínky uvedené v bodu 9 Smlouvy o změnách a doplňcích ze dne 23. 12. 1993 spočívající v doložení písemného prohlášení, jímž by společnost WOJTOŇ KOVEX, spol. s r. o., na sebe vzala povinnost uspokojit veškeré závazky žalobce a) vůči společnosti WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. v případě neplnění úvěrových smluv uzavřených mezi WOJTOŇ KOVEX – příbory s. r. o. a příslušným peněžním ústavem.

V této souvislosti je třeba připomenout, že i závěr odvolacího soudu, podle něhož „je na žalované“, aby prokázala své tvrzení, že smlouva o obchodní spolupráci ze dne 20. 2. 1993 byla žalobci jako podmínka pro platné uzavření zástavní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí doručena, tedy že důkazní břemeno k prokázání předložení této smlouvy má žalovaná, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 7/1998, s. 372, a v něm vyslovený právní názor, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, a že jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001, který byl uveřejněn pod č. 86 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, a v němž dovolací soud uzavřel, že důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch, a že smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá].

Obstát nemůže ani námitka dovolatelky, že se žalobce a) „po řadu let choval jako zástavce a z toho je nutno usuzovat, že smlouvy odsouhlaseny být musely a zároveň musely být i splněny podmínky pro jejich uzavření“. Jak správně podotkl v odůvodnění svého rozhodnutí již soud prvního stupně, nemožnost nabýt zástavní právo k nemovitosti výkonem tohoto práva a uplynutím času (vydržením) je v souladu s ustálenou soudní praxí, která vychází z toho, že zástavní právo mohlo vzniknout pouze na základě smlouvy, schválené dědické dohody nebo ze zákona (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo 576/2004, nebo soudem prvního stupně citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2290/2012); možnost vzniku zástavního práva výkonem tohoto práva (vydržením) zákon nestanovil.

Důvodná není ani dovolatelkou předkládaná „zcela zásadní otázka“, zda žalovaná byla v dobré víře, že žalobce a) byl oprávněn věc zastavit, kterou je dle názoru žalované třeba posoudit dle ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. tak, že „v případě pochybností platí, že zástavní věřitel jednal v dobré víře“.

Podle ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. dá-li někdo do zástavy cizí věc bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo, neslučitelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo jen, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit; v případě pochybností platí, že zástavní věřitel jednal v dobré víře.

Při zřízení zástavního práva k nemovitosti na základě smlouvy je třeba rozlišovat právní důvod nabytí zástavního práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Smlouva o zřízení zástavního práva (zástavní smlouva) představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, ke vzniku zástavního práva podle ní ještě nedochází; ten nastává až vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení (modus adquirendi), který má právní účinky ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu.

Zástavní smlouvu je oprávněn (legitimován) uzavřít jako zástavce jen ten, kdo je vlastníkem zástavy, popřípadě ten, kdo má podle zákona k zástavě jiné právo, které mu umožňuje dát věc do zástavy; dává-li zástavce podle zástavní smlouvy do zástavy cizí věc, může tak učinit, avšak jen se souhlasem vlastníka, popřípadě osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem. Dá-li zástavce podle zástavní smlouvy do zástavy cizí věc bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, je zástavní smlouva neplatná, neboť svým obsahem odporuje zákonu (§ 39 obč. zák.). I když je zástavní smlouva neplatná proto, že zástavce podle ní dal do zástavy cizí nemovitost bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo, neslučitelné se zástavním právem, neznamená to bez dalšího, že by zástavní právo k nemovitosti - bylo-li podle této smlouvy vloženo do katastru nemovitostí - nevzniklo (nemohlo vzniknout). Přestože je zástavní smlouva neplatným právním úkonem, z ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. vyplývá, že zástavní právo podle ní vznikne, avšak jen tehdy, byla-li zástava odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijal v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit, přičemž v případě pochybností platí, že zástavní věřitel jednal v dobré víře (srov. například právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2074/2003, uveřejněném pod č. 169 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004). Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že za podmínek uvedených v ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě neplatné zástavní smlouvy, avšak jen tehdy, spočívá-li důvod její neplatnosti v tom, že zástavce podle ní dal do zástavy cizí nemovitost bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem. V případě, že zástavní smlouva je postižena neplatností z jiného důvodu, k nabytí zástavního práva podle ustanovení § 151d odst.1 obč. zák. - jak je nepochybné již z jeho znění - nemůže dojít (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3689/2009, nebo ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 21 Cdo 656/2012).

V projednávané věci je nepochybné, že zástavce [žalobce a)] nedal do zástavy cizí nemovitosti bez souhlasu vlastníka (sebe sama), ale že do zástavy dával nemovitosti, jichž byl skutečným vlastníkem. Důvod, proč zástavní smlouvy byly (jsou) neplatnými právními úkony, spočíval v nedostatku souhlasu zastupitelstva žalobce a). Vznik zástavního práva režimem podle ustanovení § 151d odst. 1 obč. zák. tak nepřipadá v úvahu.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo zamítnuto, na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a žalobcům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 2. 2019


JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu