Rozhodnutí NS

27 Cdo 3319/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/26/2020
Spisová značka:27 Cdo 3319/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.3319.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Veřejný rejstřík (zápis & výmaz) (o. z.)
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1,2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
27 Cdo 3319/2018-257


USNESENÍ



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele S. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Klárou Mottlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 9, Freyova 82/27, PSČ 190 00, o určení neplatnosti zápisu dovětku „v likvidaci“ a osoby likvidátora zaniklé společnosti Jablonecká, a. s., do obchodního rejstříku a o určení, že společnost Jablonecká, a. s., nebyla pravomocně zrušena a že při zápisu likvidace této společnosti do obchodního rejstříku byl porušen zákon, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 174/2014, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2016, č. j. 14 Cmo 56/2016-165, takto:

Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 4. 2015, č. j. 75 Cm 174/2014-12, zamítl návrh na určení, že zápis dovětku „v likvidaci“ u společnosti Jablonecká, a. s., se sídlem v Praze 6, Milady Horákové 108/109, identifikační číslo osoby 63998696 (dále též jen „společnost“), a zápis likvidátora společnosti Václava Šturce do obchodního rejstříku je neplatný (výrok I.), zamítl návrh na určení, že společnost nebyla pravomocně zrušena a že při zápisu likvidace společnosti do obchodního rejstříku byl porušen zákon (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož „samotný zápis v obchodním rejstříku nelze návrhem, tak jak byl podán, napadnout; nelze tímto způsobem zasahovat do zápisů v obchodním rejstříku provedených před výmazem společnosti a jejím zánikem, tj. zasahovat do již uzavřeného úplného výpisu z obchodního rejstříku“, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že skutečnost, která byla do obchodního rejstříku zapsána, nelze posléze vymazat z „historie“ obchodního rejstříku, tedy tak, že by se tato skutečnost neobjevila ani v „úplném výpisu“ z obchodního rejstříku, neboť jinak by pořízení úplného výpisu z obchodního rejstříku ztratilo smysl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 625/2006, uveřejněné pod číslem 81/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3025/2007, ze dne 8. 12. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3197/2010, a ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5569/2015).

[5] Uvedený závěr (jenž obstál i v rovině přezkumu jeho souladu s ústavním pořádkem – srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 767/08), přijatý v poměrech zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se plně prosadí i při výkladu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, a Nejvyšší soud nevidí důvodu se od něj odchylovat ani na základě argumentace předestřené dovolatelem v projednávané věci.

[6] Tvrdí-li dovolatel, že soudy obou stupňů neprovedly navrhované důkazy, aniž vyložily, z jakého důvody navržené důkazy neprovedly, a že je řízení zatíženo zmatečnostní vadou ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., vytýká dovolacímu soudu údajné vady řízení. Uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř., aniž by otevíral jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo; tato námitka tak dovolání přípustným nečiní.

[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 26. 5. 2020


JUDr. Marek Doležal
předseda senátu