Rozhodnutí NS

26 Cdo 2091/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/22/2019
Spisová značka:26 Cdo 2091/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2091.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu funkční
Dotčené předpisy:§ 104 odst. 1 o. s. ř.
§ 201 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 2091/2019


USNESENÍ

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce P. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného obecným zmocněncem L. K., bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, IČO 00007064, o 1 066 215 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. června 2017, č. j. 10 C 513/2015-25, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2017, č. j. 11 Co 358/2017-81, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 513/2015, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2019, č. j. 11 Co 48/2019-142, t a k t o :

I. Řízení o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2019, č. j. 11 Co 48/2019-142, se zastavuje.
    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

    O d ů v o d n ě n í :
      Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 19. 3. 2019, č. j. 11 Co 48/2019-142, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 (soud prvního stupně) ze dne 15. 10. 2018, č. j. 10 C 513/2015-120, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost „proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. 6. 2017 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2017, č. j. 11 Co 358/2017-81“ (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.); současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

      Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce opravný prostředek (datovaný 20. 4. 2019 a doručený odvolacímu soudu dne 24. 4. 2019), výslovně označený jako odvolání, adresovaný Vrchnímu soudu v Praze (č. l. 145). Skutečnost, že svým podáním mínil podat odvolání, žalobce ještě výslovně zdůraznil podáním ze dne 22. 5. 2019 doručeným odvolacímu soudu dne 23. 5. 2019 (č. l. 161).

      Nejvyšší soud České republiky, jemuž byl spis k rozhodnutí o podaném opravném prostředku předložen, po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o „odvolání“ žalobce musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.

      Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (srov. § 10 odst. 1 o. s. ř.). Odvolání je podle ustanovení § 201 o. s. ř. řádným opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 10a, § 236 odst. 1 o. s. ř.).

      Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího zákon odvolání nepřipouští. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné pod číslem 85/2001 v časopise Soudní judikatura, či ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné pod číslem 139/2002 v časopise Soudní judikatura).

      Protože zde není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze dne 19. 3. 2019, č. j. 11 Co 48/2019-142, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto odvolání zastavil (§ 243b, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).

      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b, § 146 odst. 2 věta první a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že řízení o jeho podání bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované žádné náklady nevznikly.

      P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

      V Brně dne 22. 7. 2019


      JUDr. Jitka Dýšková
      předsedkyně senátu