Nejvyšší soud

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v exekuční věci oprávněné Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 42/217, identifikační číslo osoby 00005886, zastoupené Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem se sídlem v Plzni, Šafaříkovy sady 2455/5, proti povinnému M. A., narozenému XY, naposledy bytem v XY, toho času neznámého pobytu, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2421/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2421/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 20. 8. 2019, č. j. 14 EXE 2421/2019-15, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Obvodní soud pro Prahu 5 dospěl k závěru, že v dané věci chybějí podmínky pro určení místně příslušného soudu ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Z ustanovení § 28 exekučního řádu vyplývá, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Podle ustanovení § 35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).

Podle ustanovení § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).

Podle ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Ze spisu se podává, že povinný je státním příslušníkem Ukrajiny a nemá v České republice trvalý pobyt. V době od 1. 8. 2012 do 22. 1. 2013 měl v České republice evidovanou adresu v XY a poté od 23. 1. 2013 do 30. 1. 2014 měl evidovanou adresu v XY, v současné době však není v evidencích cizineckého informačního systému hlášen k pobytu.

Poněvadž povinný nemá evidované místo pobytu v České republice, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.