Rozhodnutí NS

23 Cdo 1147/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/09/2020
Spisová značka:23 Cdo 1147/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.1147.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
II.ÚS 2819/20
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Cdo 1147/2020-183


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce M. B., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janou Glogarovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Masná 1324/1, PSČ 702 00, proti žalované Pojišťovně Patricie a.s., se sídlem v Praze 1, Nové Město, Spálená 75/16, PSČ 110 00, IČO 61859869, o zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 72/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2019, č. j. 16 Co 309/2019-149, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.


Stručné odůvodnění:

(§ 243f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)


Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 20. 5. 2019, č. j. 18 C 72/2018-136, zamítl žalobu na zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 11. 2019, č. j. 16 Co 309/2019-149, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ohledně jeho přípustnosti odkázal na ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a jako dovolací důvod označil nesprávné právní posouzené věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Dovolatel má za to, že postupem soudů obou stupňů došlo k situaci, že jejich závěry nezohlednily veškeré aspekty případu, a také nesouhlasí s odmítnutím výslechu navrženého svědka P. M., pojišťovacího makléře, který měl soudům osvětlit, jak probíhal proces sjednávání pojistných smluv.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání zcela ztotožnila s právním posouzením věci odvolacím soudem a navrhla zamítnutí dovolání.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje citace textu tohoto ustanovení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, jež bylo publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle první věty § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem odvolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

        Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 9. 7. 2020


JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu