Rozhodnutí NS

8 Tz 94/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/19/2020
Spisová značka:8 Tz 94/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TZ.94.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Právnická osoba
Zákaz činnosti
Dotčené předpisy:§ 73 odst. 3 tr. zákoníku
§ 20 odst. 1 předpisu č. 418/2011Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
8 Tz 94/2019- 1074


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2020 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných právnických osob ORCHID FASHION TRADE, s. r. o., IČ: 01479121, se sídlem Praha 3, Roháčova 145/14, a Trading New Element, s. r. o., IČ: 03453308, se sídlem Praha 3, Roháčova 145/14, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 5 T 76/2018, a rozhodl takto :

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 5 T 76/2018, byl porušen zákon v ustanoveních § 20 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, a § 73 odst. 3 tr. zákoníku v neprospěch obviněných právnických osob ORCHID FASHION TRADE, s. r. o., a Trading New Element, s. r. o.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje v celém výroku o trestu týkajícím se obviněných právnických osob ORCHID FASHION TRADE, s. r. o., a Trading New Element, s. r. o. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Písku přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 5 T 76/2018, byly obviněné právnické osoby ORCHID FASHION TRADE, s. r. o., IČ: 01479121, se sídlem Praha 3, Roháčova 145/14 (dále též jen „ORCHID FASHION TRADE“), a Trading New Element, s. r. o., IČ: 03453308, se sídlem Praha 3, Roháčova 145/14 (dále též jen „Trading New Element“) uznány vinnými přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, za což byly podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, § 20 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „t. o. p. o.“), odsouzeny k trestu zákazu činnosti v trvání pěti let. Podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, § 19 t. o. p. o. jim byl uložen trest propadnutí věcí vyjmenovaných ve výroku rozsudku. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.

2. Jelikož se státní zástupkyně i opatrovnice obviněných právnických osob vzdaly práva na odvolání, nabyl citovaný rozsudek právní moci dnem jeho vyhlášení, tj. 22. 2. 2019.

II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní

3. Proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 5 T 76/2018, a to proti jeho výroku o trestu zákazu činnosti v trvání pěti let uloženému obviněným právnickým osobám ORCHID FASHION TRADE a Trading New Element podala ministryně spravedlnosti ve prospěch jmenovaných obviněných právnických osob stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněných právnických osob porušen zákon v ustanoveních § 20 odst. 1 t. o. p. o. a § 73 odst. 3 tr. zákoníku.

4. Stěžovatelka poukázala na § 20 odst. 1 t. o. p. o., podle něhož lze právnické osobě zakázat pouze takovou činnost, v souvislosti s jejímž výkonem se dopustila trestného jednání. Měla za to, že s ohledem na znění § 1 odst. 2 t. o. p. o. pak z výčtu obsaženého v ustanovení § 73 odst. 3 tr. zákoníku, který obecně vymezuje činnosti, jež je možné zakázat, přichází v úvahu pouze zákaz činnosti, jejíž výkon je podmíněn zvláštním povolením nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis. Připomněla, že účelem trestu zákazu činnosti uloženého podle § 20 t. o. p. o. je zabránit právnické osobě v tom, aby se dále dopouštěla trestné činnosti, a to tím, že jí bude dočasně odepřena možnost vykonávat činnosti vyžadující zvláštní povolení nebo činnost upravenou zvláštními předpisy. Cílem je zamezit právnické osobě ve výkonu zvláštních činností, k nimž je vyžadována určitá morální a odborná způsobilost a které využila nebo zneužila ke spáchání trestného činu anebo trestným činem vyvolala vážné pochybnosti o své způsobilosti k výkonu těchto činností. Souvislost trestného jednání obviněného a zakázané činnosti tak podle ní musí být užší, přímá, bezprostřední, přičemž může mít různou podobu. Je dána především tam, kde právnická osoba spáchala trestný čin při výkonu určité činnosti, dále tam, kde tato činnost poskytla právnické osobě pouze příležitost ke spáchání trestného činu nebo jí usnadnila spáchání trestného činu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. 7 Tz 63/2019). Podle stěžovatelky trest zákazu činnosti, který tak jako v předmětné věci není nijak konkrétně vymezen, není v souladu s těmito zásadami, a je tudíž nepřípustný a odporující účelu trestu i nezbytné určitosti trestních sankcí, a koneckonců odporující i principu nulla poena sine lege zakotvenému v čl. 39 Listiny základních práv a svobod (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. 7 Tz 63/2019). Trest zákazu činnosti uložený Okresním soudem v Písku obviněným právnickým osobám ORCHID FASHION TRADE a Trading New Element je tak ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu a ve zřejmém rozporu s účelem trestu ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

5. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 5 T 76/2018, byl v neprospěch obviněných právnických osob ORCHID FASHION TRADE a Trading New Element porušen zákon v ustanoveních § 20 odst. 1 t. o. p. o. a § 73 odst. 3 tr. zákoníku. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadený rozsudek ve výroku, jímž byl těmto obviněným právnickým osobám uložen trest zákazu činnosti v trvání pěti let, zrušil, jakož aby zrušil i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a věc Okresnímu soudu v Písku přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

6. Ve veřejném zasedání Nejvyššího soudu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství označil stížnost pro porušení zákona za opodstatněnou, s jejím obsahem se ztotožnil a připojil se i k návrhu, který v ní byl učiněn.

7. Opatrovnice obviněných právnických osob taktéž shledala stížnost pro porušení zákona důvodnou a po rekapitulaci obsahu úplného výpisu z obchodního rejstříku a připomenutí změn v předmětu jejich podnikání se ztotožnila s návrhem učiněným v mimořádném opravném prostředku.

III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

8. Nejvyšší soud poté, co shledal stížnost pro porušení zákona přípustnou z hlediska kritérií uvedených v § 266 odst. 2 tr. ř., z jejího podnětu přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněných právnických osob ORCHID FASHION TRADE a Trading New Element porušen.

9. Podle § 1 odst. 1 t. o. p. o. tento zákon upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti právnickým osobám. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, použije se trestní zákoník, v řízení proti právnické osobě trestní řád a v řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních přiměřeně zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, není-li to z povahy věci vyloučeno.

10. Podle § 20 odst. 1 t. o. p. o. soud může uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností.

11. Podle § 73 odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.

12. Trestně odpovědné právnické osobě lze uložit trest zákazu činnosti za splnění podmínek § 20 t. o. p. o. za jakýkoli spáchaný trestný čin, jehož pachatelem může být právnická osoba podle § 7 t. o. p. o. Trest zákazu činnosti patří k těm druhům trestu, které mají přímo zabránit právnické osobě v dalším páchání trestné činnosti. Jeho smyslem je dočasně vyřadit právnickou osobu z možnosti vykonávat určité činnosti, k nimž je zapotřebí zvláštního povolení či oprávnění nebo jejichž výkon upravují zvláštní předpisy. Jde tedy o zamezení toho, aby právnická osoba mohla vykonávat tyto zvláštní aktivity, k nimž se vyžaduje určitá morální a odborná způsobilost a které využila nebo zneužila ke spáchání trestného činu, anebo trestným činem vyvolala vážné pochybnosti o své způsobilosti k výkonu těchto činností. Jedinou podmínkou pro uložení trestu zákazu činnosti právnické osobě je spáchání trestného činu v souvislosti s touto činností.

13. Obecné vymezení činnosti, jejíž výkon je možno zakázat, obsahuje § 73 odst. 3 tr. zákoníku, z něhož se ovšem u právnických osob s ohledem na § 1 odst. 2 t. o. p. o. uplatní jen ta část, kde jde o výkon takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis. Z hlediska souvislosti se spáchaným trestným činem je nutné přesně vymezit druh (obsah) a rozsah zakázané činnosti. Činnost, kterou soud zakazuje, musí být v rozsudku určena přesně a jednoznačně tak, aby nevznikaly pochybnosti při výkonu trestu a aby byl výkon trestu kontrolovatelný (viz rozhodnutí č. I/1965, č. I/1966 a č. 20/1996 Sb. rozh. tr.). Přesné vymezení zakázané činnosti má význam i z hlediska právní jistoty obviněné právnické osoby a možných trestněprávních důsledků při jeho porušení podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, resp. z hlediska splnění předpokladů k podmíněnému upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podle § 90 tr. zákoníku.

14. Souvislost spáchaného trestného činu s činností, která má být trestně odpovědné právnické osobě zakázána, zároveň vymezuje obsah tohoto zákazu, tedy druh činnosti, který je předmětem trestu zákazu činnosti.

15. Souvislost spáchaného trestného činu s činností, která může být zakázána, musí být užší, přímá, bezprostřední (viz přiměřeně rozhodnutí č. 9/1964, č. 42/1967, č. 13/1969 a č. 5/1980 Sb. rozh. tr.), i když činnost, kterou lze zakázat, nemusí být znakem objektivní stránky skutkové podstaty spáchaného trestného činu. Souvislost v tomto smyslu bude dána především v případě, když právnická osoba spáchala trestný čin přímo při výkonu určité činnosti. Postačí ovšem, jestliže tato činnost poskytla trestně odpovědné právnické osobě pouze příležitost ke spáchání trestného činu (viz přiměřeně rozhodnutí č. 26/2007-III. Sb. rozh. tr.) nebo pokud jí alespoň usnadnila spáchání trestného činu. Nestačí, že právnická osoba projevila trestným činem svou odbornou nebo morální nezpůsobilost k výkonu určité činnosti, nespáchala však trestný čin při výkonu této činnosti ani v přímé souvislosti s ní (viz přiměřeně rozhodnutí č. 5/1980 Sb. rozh. tr.). Rovněž nepostačuje, jestliže by šlo jen o náhodnou souvislost (viz přiměřeně rozhodnutí č. 35/1997 Sb. rozh. tr.). Na přímou souvislost spáchaného trestného činu s činností, která má být zakázána, lze usuzovat z toho, že tato činnost nepostrádá věcný (vnitřní, účelový), místní a časový vztah ke spáchanému trestnému činu.

16. Činnost, k níž je třeba zvláštního povolení, je takovou činností, kterou nelze bez zvláštního povolení vůbec legálně vykonávat. Její výkon bez povolení je nepřípustný a z celospolečenského hlediska i nežádoucí a nebezpečný (např. výroba a zpracovávání drog). Zvláštní povolení, jehož je třeba k výkonu činnosti, má zde zpravidla podobu průkazu, osvědčení, licence nebo jinak označeného oprávnění. U trestně odpovědných právnických osob jde zpravidla zároveň o činnost, jejíž výkon je upraven zvláštními předpisy. Zvláštní povolení k výkonu určité činnosti se vyžaduje např. v případě provozování hazardních her podle zákona č. 186/2016 Sb., činnosti bank podle zákona č. 21/1992 Sb., provozování kolektivního investování, obhospodařování investičních fondů a dalších činností podle zákona č. 240/2013 Sb., obchodování s investičními nástroji podle zákona č. 256/2004 Sb., provozování rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb. atd. Činností, jejíž výkon je upraven zvláštními předpisy, se bude rozumět především živnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Kromě živností lze pod činnosti, jejichž výkon je upraven zvláštními předpisy, zařadit některé další činnosti, které nejsou živností, ale mohou je vykonávat i právnické osoby. Jde třeba o činnost advokátů, znalců a tlumočníků, auditorů, daňových poradců, insolvenčních správců, autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, poskytování zdravotních služeb atd.

17. V případě trestně odpovědné právnické osoby se tedy bude obsah jí ukládaného trestu zákazu činnosti odvíjet především od toho, jaký je předmět její činnosti, podle jakého právního předpisu taková právnická osoba vznikla a působí, v souvislosti s jakou konkrétní činností se dopustila trestného činu atd.

18. Výše rozvedený obecný úvod je relevantní též z hlediska posouzení primární otázky přípustnosti stížnosti pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti podala stížnost pro porušení zákona směřující pouze proti výroku o trestu uloženému oběma obviněným právnickým osobám. Nejvyšší soud se tak musel vypořádat s otázkou, zda je stížnost přípustná ve světle kritérií § 266 odst. 2 tr. ř., podle něhož lze proti výroku o trestu podat stížnost pro porušení zákona jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu. V daných souvislostech není ani podle Nejvyššího soudu pochyb o tom, že trest zákazu činnosti v podobě uložené oběma obviněným právnickým osobám je v zřejmém rozporu s účelem trestu. Účel trestu není v trestním zákoníku výslovně vyjádřen a jeho vymezení je tak ponecháno trestněprávní nauce a soudní judikatuře. V trestním zákoníku je takové vymezení nahrazeno formulací obecných zásad sankcionování přímo aplikovatelných na konkrétní případ, které jsou určeny jednak pro všechny sankce (§ 36 až 38 tr. zákoníku) a navíc speciálně pro tresty (§ 39 až 45 tr. zákoníku). Účel trestání je dále nutno dovozovat nejen z těchto obecných zásad a z celkového pojetí trestného zákoníku, ale i z jednotlivých ustanovení upravujících ukládání konkrétních trestních sankcí, tedy v dané trestní věci i z ustanovení § 73 tr. zákoníku, které upravuje podmínky pro ukládání trestu zákazu činnosti. Z citovaného ustanovení je zcela zřejmé, že účel, který má být dosažen uložením tohoto druhu trestu, je zamezit pachateli po určitou, ve výroku odsuzujícího rozsudku konkrétně vymezenou dobu ve výkonu činnosti, která měla souvislost se spácháním činu, za nějž je mu tato trestní sankce ukládána. Byl-li oběma jmenovaným právnickým osobám uložen trest zákazu činnosti na dobu pěti let, aniž byl jeho obsah jakkoliv konkrétně vymezen, odporuje takto uložený druh trestu požadavku určitosti trestních sankcí a takto uložený trest je ve zřejmém rozporu s účelem trestu ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

19. Stížnost pro porušení zákona je netoliko přípustná, ale i důvodná, poněvadž v jí vytýkaném směru došlo k porušení zákona v neprospěch obou obviněných právnických osob. V posuzované věci Okresní soud v Písku pochybil, pokud rozsudkem, jehož písemné vyhotovení neobsahuje odůvodnění (§ 129 odst. 2 tr. ř.), obviněným právnickým osobám ORCHID FASHION TRADE a Trading New Element uložil trest zákazu činnosti, který žádným způsobem nespecifikoval. Trest zákazu činnosti v trvání pěti let neobsahuje druh činnosti, který je předmětem tohoto trestu. Není v něm vyjádřena činnost, jež je na dobu pěti let zakázána. Předmětný výrok o trestu je proto neurčitým a vadným. Lze souhlasit se stěžovatelkou, která na podporu své argumentace odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. 7 Tz 63/2019, že je nepřípustný, odporující účelu trestu i nezbytné určitosti trestních sankcí a principu nulla poena sine lege zakotvenému v čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

20. K odstranění této vady však nelze napadený rozsudek zrušit toliko ve výroku, jímž byl označeným obviněným právnickým osobám uložen trest zákazu činnosti v délce pěti let. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že je-li mimořádný opravný prostředek důvodný jen ve vztahu k jednomu z více druhů uložených trestů, musí příslušný soud rozhodující o něm při nedotčeném výroku o vině zrušit v napadeném rozhodnutí celý výrok o trestu týkající se všech uložených druhů trestů. Zrušením oddělitelného výroku pouze ohledně jednoho druhu trestu, proti kterému byl důvodně podán mimořádný opravný prostředek, a ponecháním nedotčeného výroku o uložení jiného druhu trestu by totiž zůstala věc pravomocně skončená a následnému trestnímu řízení vedenému jen o dalším druhu trestu by bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. (viz rozhodnutí č. 40/2011 Sb. rozh. tr., přiměřeně rozhodnutí č. 10/1997 Sb. rozh. tr.).

21. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 5 T 76/2018, byl porušen zákon v ustanoveních § 20 odst. 1 t. o. p. o. a § 73 odst. 3 tr. zákoníku v neprospěch obviněných právnických osob ORCHID FASHION TRADE a Trading New Element. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek v celém výroku o trestu týkajícím se obou označených obviněných právnických osob zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Písku přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v dalším řízení na základě stávajícího obsahu spisu a po jeho eventuálním doplnění o aktuální podklady zváží zákonná kritéria pro ukládání trestu, ujasní, uložení jakého trestu přichází v dané věci v úvahu, a podle toho pak zvolí další, trestnímu řádu odpovídající procesní postup a ve věci opětovně rozhodne. Náležitou pozornost je třeba věnovat také přesnému vymezení trestu ukládanému každé z obviněných právnických osob, což se týká jak trestu zákazu činnosti, tak případně i trestu propadnutí věci, který v podobě, jak byl uložen, nelze akceptovat. Okresní soud přesně nevymezil, které obviněné právnické osoby propadnutí jaké věci vlastně uložil. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněných právnických osob (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 2. 2020

JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu