Rozhodnutí NS

30 Cdo 2902/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2019
Spisová značka:30 Cdo 2902/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2902.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017
§ 4 odst. 1 písm. c) předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 2902/2019-236


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce B. V., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 325/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2017, č. j. 17 Co 432/2017-219, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 10. 2017, č. j. 18 C 325/2006-215, odmítl podání žalobce ze dne 8. 7. 2014 (výrok I), zastavil řízení o návrhu žalobce na ustanovení zástupce ze dne 19. 5. 2017 (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 19. 12. 2017, č. j. 17 Co 432/2017-219, odmítl odvolání (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dne 10. 1. 2018 včasným dovoláním (č. l. 220), aniž by zaplatit soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 12. 4. 2018, č. j. 30 Cdo 614/2018-221, které bylo žalobci řádně doručeno dne 25. 4. 2018, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Na uvedenou výzvu žalobce reagoval mimo jiné žádostí o osvobození od soudních poplatků ze dne 30. 4. 2018 (doručenou soudu prvního stupně dne 9. 5. 2018; na č. l. 222), o níž soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 8. 2018, č. j. 18 C 325/2006-228, rozhodl tak, že se žalobci pro dovolací řízení osvobození od soudních poplatků nepřiznává (výrok I), a rovněž zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (výrok II). Odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně bylo odmítnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 12. 2018, č. j. 17 Co 379/2018-232, které nabylo právní moci dne 3. 1. 2019, přičemž žalobce na ně reagoval pouze další žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů (č. l. 234).

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání dne 10. 1. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, č. j. 30 Cdo 614/2018-221, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Nejvyšší soud rovněž nepřihlédl k námitce podjatosti vznesené žalobcem, když neuvádí žádné důvody, jež by svědčily pro vyloučení soudců senátu 30 Nejvyššího soudu a zejména předsedy senátu rozhodujícího v této věci. Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za dovolání, nejde o způsobilý důvod pro vyloučení soudce ve smyslu § 14 o. s. ř. Nejvyšší soud proto neshledal důvod k postupu podle § 15 o. s. ř., neboť jde o zjevné zneužití procesních práv žalobce, které ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 12. 2019


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu