Rozhodnutí NS

23 Nd 249/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/25/2019
Spisová značka:23 Nd 249/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.249.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Nd 249/2019-15


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Československá obchodní banka, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, proti povinnému L. S., narozenému XY, posledně bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 EXE 7887/2019, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o :

Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 EXE 7887/2019 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
                  O d ů v o d n ě n í :

Okresnímu soudu v Chomutově byla dne 8. 4. 2019 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce.

Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 3. 5. 2019, č. j. 11 EXE 7887/2019-12, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněnému bude věc předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

V odůvodnění tohoto usnesení Okresní soud v Chomutově uvedl, že lustrací v Centrální evidenci obyvatel a Informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že povinný není občanem České republiky. Dotazem na Ministerstvo vnitra České republiky bylo dále zjištěno, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu. Oprávněná přitom neposkytla žádné aktuální informace o současném pobytu povinného. Okresní soud v Chomutově tak dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud přitom již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013), na něž lze odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení, jímž je právě zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není proto případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je proto namístě při určení místní příslušnost přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané učinil prvotní úkony (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř., že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2019


JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu