Rozhodnutí NS

28 Cdo 3116/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/10/2018
Spisová značka:28 Cdo 3116/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.3116.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Církev (náboženská společnost)
Zmírnění křivd (restituce)
Lhůty
Dotčené předpisy:§ 243f odst. 3 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 9 odst. 6 předpisu č. 428/2012Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
28 Cdo 3116/2018-92


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce Farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Veselí, se sídlem ve Veselí 21, Dalečín, IČ 433 80 611, zastoupeného JUDr. Petrem Cardou, advokátem se sídlem ve Svitavách, Pod Věží 121/3, za účasti České republiky - Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 013 12 774, za niž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze, Rašínovo nábřeží 390/42, IČ 697 94 111, adresa pro doručování Územní pracoviště Brno, Příkop 11, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 16/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. března 2018, č. j. 5 Co 38/2017-73,
t a k t o :



I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastnici řízení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina, rozhodnutím ze dne 21. 12. 2015, č. j. SPU 664507/2015/520100/Krška, vydaným dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 177/2013 Sb. (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“), rozhodl, že oprávněné osobě Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické ve Veselí se nevydává pozemek p. č. zahrada o výměře 1122 m2 v k. ú. P. u S., neboť návrh na jeho vydání byl u Státního pozemkového úřadu podán mimo zákonem stanovenou lhůtu (§ 9 odst. 2 a 6 zákona č. 428/2012 Sb.).

Krajský soud v Brně v řízení podle části páté občanského soudního řádu rozsudkem ze dne 4. 9. 2017, č. j. 24 C 16/2016-43, žalobu, aby „další účastník vydal žalobci pozemek p. č. zahrada o výměře 1122 m2 v k. ú. P. u S., zamítl“ (výrok I.), a rozhodl, že „žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníkovi řízení na náhradě nákladů řízení částku 1.599,- Kč“ (výrok II.). Krajský soud dospěl k závěru, že byla-li výzva k vydání nemovitosti povinné osobě doručena dne 6. 6. 2013 a nebyla-li do 6. 12. 2013 uzavřena dohoda o vydání předmětného pozemku, mohla oprávněná osoba podat návrh na vydání této nemovitosti do 6. 6. 2014; jelikož tak žalobce učinil až 16. 12. 2014, jeho nárok na vydání předmětného pozemku zanikl, neboť lhůta zakotvená v ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb. je lhůtou propadnou.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 29. 3. 2018, č. j. 5 Co 38/2017-73, rozhodl, že odvolací řízení se nepřerušuje (výrok I.), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.) a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit účastníkovi řízení na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 855,- Kč (výrok III.). Odvolací soud - s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5143/2017, jenž charakter lhůty dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb. posuzoval ve věci stejného žalobce za účasti Lesů České republiky s. p., přičemž dospěl k závěru, že jde o lhůtu prekluzivní (propadnou) - rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

Proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, přičemž jeho přípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř. spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení otázky hmotného práva, která byla již dovolacím soudem vyřešena a má být dovolacím soudem posouzena jinak, a to otázky, „jaký je charakter lhůty podle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb. (zda se jedná o lhůtu prekluzivní, lhůtu promlčení, 428/199 nebo lhůtu pořádkovou)“. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně „k novému projednání a rozhodnutí“.

Účastnice řízení se v písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozsudkem odvolacího soudu a navrhla, aby dovolání žalobce bylo jako nepřípustné odmítnuto, případně zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání žalobce odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. části první zákona č. 296/2017 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť není přípustné, jelikož rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5143/2017 (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 10. 7. 2018, sp. zn. III. ÚS 715/18, odmítl), v němž tutéž otázku řešil ve věci téhož žalobce, přičemž dospěl k závěru, že lhůta podle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb. je lhůtou hmotněprávní prekluzivní, jejímž uplynutím právo oprávněné osoby podat návrh na vydání zemědělské nemovitosti u pozemkového úřadu zaniká]; důvody, pro které by tato právní otázka (v jeho rozhodovací praxi již dříve vyřešená) měla být posouzena jinak, dovolací soud neshledal.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 9. 2018


JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu