Rozhodnutí NS

30 Cdo 1462/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/07/2019
Spisová značka:30 Cdo 1462/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1462.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Odpovědnost státu za škodu
Dotčené předpisy:§ 241b odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
07/14/2019
I.ÚS 2290/19
I.ÚS 2290/19
JUDr. David Uhlíř
odmítnuto
11/09/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 1462/2019-154


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce J. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem v Praze 5, Symfonická 1496/9, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 494 100 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 49/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2018, č. j. 53 Co 311/2018 - 143, takto:

        I. Dovolání se odmítá.

        II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně ze dne 30. 5. 2018, č. j. 22 C 49/2012 – 118, kterým byla zamítnuta žaloba, na zaplacení 494 100 Kč (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Rozsudek odvolacího soudu byl žalobci doručen dne 6. 12. 2018. Žalobce dne 5. 2. 2019 podal prostřednictvím svého právního zástupce dovolání, jehož součástí však byla pouze specifikace dovoláním napadených rozhodnutí (jak rozsudek odvolacího soudu, tak i soudu prvního stupně), určení, že obě rozhodnutí žalobce napadá v celém rozsahu, a sdělení, že „zdůvodnění dovolání zašle žalobce do 2 týdnů.“ Žalobce své první podání doplnil dne 9. 2. 2019.

Dovolání je možno podat ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu (§ 240 o. s. ř.), přičemž náležitosti dovolání vymezuje § 241a odst. 2 o. s. ř. tak, že kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) musí dovolání obsahovat určení, „proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).“ Dle § 241b odst. 3 o. s. ř. platí, že „dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.“

Jelikož lhůta k doplnění dovolání žalobci marně uplynula dne 6. 2. 2019, nelze k pozdějšímu doplnění přihlédnout, neboť lhůta pro doplnění dovolání (§ 241b odst. 3 o. s. ř.), je lhůtou zákonnou, jejíž zmeškání soud nemůže prominout (srov. § 240 odst. 1 a 2 o. s. ř.), ani ji nemůže prodloužit (§ 55 o. s. ř. arg. à contrario).

Je proto nutné uzavřít, že posuzované dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Marným uplynutím dovolací lhůty se uvedené vady dovolání stávají – jako i v právě projednávané věci - neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti včas doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243b o. s. ř. ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř. pro jeho vady odmítl.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 7. 5. 2019


JUDr. František Ištvánek
předseda senátu