Rozhodnutí NS

26 Cdo 1856/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/21/2019
Spisová značka:26 Cdo 1856/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1856.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 1856/2019-1437


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci péče o J. K., narozeného XY, bytem XY, syna matky R. N. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, a otce J. K., narozeného XY, bytem XY, za účasti navrhovatelky J. K., narozené XY, bytem XY, a JUDr. Jaroslavy Šafránkové, správkyně konkursní podstaty otce, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 24, o nařízení předběžného opatření a ustanovení opatrovníka, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 41 P 74/2006, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2018, č. j. 55 Co 34, 35/2018-1276, t a k t o :
      I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
        Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 7. 2. 2018, č. j. 55 Co 34, 35/2018-1276, odmítl odvolání otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 20. 12. 2017, č. j. 41 P 74/2006-1264, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na vydání předběžného opatření podaný babičkou (výrok I.), a potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 12. 2017, č. j. 41 P 74/2006-1266, kterým soud prvního stupně ustanovil v té době nezletilému opatrovníkem městskou část Praha 14 – 0SPOD (výrok II.).

Otec napadl dovoláním výslovně oba výroky usnesení odvolacího soudu.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 30. 9. 2017 – dále jen „o. s. ř.“

Dovolání je v části, ve které směřuje do výroku I. usnesení odvolacího soudu, nepřípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [§ 238 odst. 1 písm. e), f) o. s. ř.].

Dovolání směřující do výroku II. usnesení odvolacího soudu kterým soud ustanovil v té době nezletilému opatrovníka, se stalo v důsledku okolností nastalých po vydání napadeného usnesení odvolacího soudu bezpředmětným, neboť J. K. dovršením osmnáctého roku (dne XY) nabyl zletilosti a i plné procesní způsobilosti (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 917/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1423/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2045/2015).

Nejvyšší soud proto dovolání otce podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu otce na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku [§ 243 písm. a) o. s. ř.], neboť jde o návrh akcesorický (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 865/2016, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017). Navíc v dané věci odložení vykonatelnosti napadeného usnesení nepřipadá v úvahu.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 8. 2019


JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu