Rozhodnutí NS

7 Tdo 714/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:06/25/2019
Spisová značka:7 Tdo 714/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.714.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 714/2019-3075


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 25. 6. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání poškozené L. S., nar. XY v XY, bytem nám. XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 9 To 16/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 226/2014, takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání poškozené L. S. odmítá.

Odůvodnění:


Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 9. 2018, č. j. 1 T 226/2014-3013, byl obviněný R. T., nar. XY v XY, bytem XY, okres Chrudim, uznán vinným v bodě I) zločinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a v bodě II) přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 251 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na třicet šest měsíců, jehož výkon byl podle § 84, § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu šedesáti měsíců a zároveň byl nad obviněným vysloven dohled. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti, a to podnikání na základě živnostenského zákona a výkonu funkce statutárního orgánu u podnikající právnické osoby na šedesát měsíců. Podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1, 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali poškození L. S. a J. M. odvolání, která Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2019, č. j. 9 To 16/2019-3051, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podala poškozená L. S. dovolání, které opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Dovoláním se domáhala ve vztahu k ní zrušení usnesení odvolacího soudu v zamítavém výroku a rovněž zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o náhradě škody, a aby Nejvyšší soud sám rozhodl tak, že jí byla způsobena škoda ve výši 850 000 Kč a aby obviněnému uložil podle § 228 odst. 1 tr. ř. nahradit jí tuto částku.

Nejvyšší soud především zkoumal, zda je poškozená osobou, jíž zákon přiznává postavení tzv. oprávněné osoby, tj. subjektu, který může podat dovolání. Z ustanovení § 265d tř. ř. vyplývá, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé je k dispozici pouze dvěma stranám trestního řízení, a to podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. nejvyššímu státnímu zástupci na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného a podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. obviněnému prostřednictvím obhájce, a to pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Je přitom namístě zdůraznit, že tento výčet subjektů, které mohou dovolání k Nejvyššímu soudu podat, je výčtem taxativním. Poškozená tak není osobou oprávněnou k podání dovolání, a proto její dovolání směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005).

Obiter dictum je k námitce poškozené stran nesprávného poučení o opravných prostředcích namístě doplnit, že poučení v usnesení odvolacího soudu je sice stručné, avšak zcela správné, protože jak bylo uvedeno výše, poškozeným nepřísluší právo podat dovolání a odvolací soud rozhodoval pouze o odvoláních poškozených, tudíž nebylo nutné rozvádět poučení i v rozsahu týkajícím se např. práv obviněného. Nejvyšší soud proto neshledal v tomto směru žádných pochybení.

Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí dovolání poškozené podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť je poškozená v postavení osoby, jíž zákon oprávnění podat tento mimořádný opravný prostředek nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 6. 2019



JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu