Rozhodnutí NS

26 Cdo 2825/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/18/2019
Spisová značka:26 Cdo 2825/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2825.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 2825/2019-460


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce města Vyšší Brod, se sídlem ve Vyšším Brodě, Míru 250, IČO 00246191, zastoupeného JUDr. Radimem Pařízkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 1321/1, proti žalovanému M. T., narozenému XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupenému JUDr. Pavlínou Mulačovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6, o zaplacení 97 644 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o zaplacení 298 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 279/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. května 2019, č. j. 22 Co 216/2019-433, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 342 Kč k rukám JUDr. Pavlíny Mulačové, advokátky se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 21. 11. 2018, č. j. 17 C 279/2016-400, zamítl žalobu, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 97 644 Kč s úrokem z prodlení od 22. 8. 2016 do zaplacení (výrok I.), zastavil řízení co do úroku z prodlení z částky 81 952 Kč jdoucího od 22. 5. 2016 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 97 644 Kč jdoucího od 22. 5. 2016 do 21. 8. 2016 (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému částku 298 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 298 000 Kč jdoucím od 7. 11. 2017 do zaplacení (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).

Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 2. 5. 2019, č. j. 22 Co 216/2019-433, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci I., II., a III. (výrok I.), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci IV. (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Se zřetelem k době zahájení dovolacího řízení se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1. článku II, části první a s článkem VI, části třetí, přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, oba ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“ a „zákon o soudních poplatcích“).

Podle § 4 odst. 1 písm. c) a § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání a tímto okamžikem je soudní poplatek též splatný.

Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).

Žalobce (dovolatel) podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž ho výslovně napadl v celém rozsahu. Podáním dovolání mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání, který činí podle položky č. 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků 14 000 Kč, neboť předmětem dovolacího řízení je jednak nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 97 644 Kč s příslušenstvím a jednak částka 298 000 Kč s příslušenstvím z titulu jeho bezdůvodného obohacení, které má zaplatit žalovanému (srov. § 6 odst. 2 zákona o soudních poplatcích), čemuž odpovídá soudní poplatek ve shora uvedené výši.

Dovolatel po (nesprávné) výzvě soudu prvního stupně zaplatil na tomto poplatku pouze 7 000 Kč.

Nejvyšší soud proto dovolatele v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích usnesením ze dne 27. 8. 2019, č. j. 26 Cdo 2825/2019-447, vyzval k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 7 000 Kč, k čemuž mu stanovil lhůtu 15 dnů. Současně ho poučil o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen. Výzva byla dovolateli doručena dne 13. 9. 2019 (srov. § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a elektronické konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů), lhůta k zaplacení soudního poplatku plynula do 30. 9. 2019.

Žalobce sice vyměřený doplatek soudního poplatku za dovolání bezhotovostním převodem uhradil, nicméně se tak stalo až dne 10. 10. 2019, kdy byla částka 7 000 Kč připsána na účet Nejvyššího soudu, tedy až po 30. 9. 2019, kdy mu lhůta k doplacení soudního poplatku za dovolání marně uplynula [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2635/2016, nebo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, v nichž Nejvyšší soud dospěl k názoru, že je-li soudní poplatek placen bezhotovostním převodem, splní poplatník poplatkovou povinnost až okamžikem, kdy byla platba připsána na účet příslušného soudu; k důsledkům nezaplacení soudního poplatku po novele zákona o soudních poplatcích provedené zákonem č. 296/2017 Sb. s účinností od 30. 9. 2017 srov. již uvedené usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018 a v něm přijatý závěr, že poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vzniká mj. podáním žaloby, odvolání nebo dovolání, že se vznikem poplatkové povinnosti nastává i splatnost poplatku (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) a že pro případ, kdy poplatník svou poplatkovou povinnost nesplní již při podání žaloby (odvolání, dovolání), může tak učinit v dodatečné lhůtě, přičemž podle § 9 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích nebyl-li soudní poplatek zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho úhradě a stanoví mu lhůtu, po jejímž uplynutí řízení zastaví (nejde-li o některou z výjimek, kdy soud může jednat a rozhodnout i bez zaplacení soudního poplatku) s tím, že k zaplacení poplatku po této lhůtě již nemůže přihlédnout; srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1334/18 a usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18, v němž Ústavní soud ve vztahu k § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 dospěl k závěru, že stanovení soudcovské lhůty k zaplacení soudního poplatku v délce alespoň 15 dnů s následkem zastavení řízení v případě marného uplynutí lhůty není nepřiměřené ve vztahu k možnosti uplatnit u soudu tvrzené právo, neboť jde již o lhůtu náhradní pro případ nesplnění povinnosti zaplatit soudní poplatek společně s podáním návrhu].

Nejvyšší soud proto k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlížel a řízení o dovolání žalobce zastavil pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích.

Nabytím právní moci tohoto usnesení o zastavení řízení zaniká podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích poplatková povinnost žalobce, která mu vznikla podáním dovolání.

Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Na soudu prvního stupně bude, aby rozhodl o vrácení soudního poplatku celkem zaplaceného za dovolání podle § 10 odst. 3 věty první a § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 18. 11. 2019


JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu