Rozhodnutí NS

21 Cdo 3855/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/07/2020
Spisová značka:21 Cdo 3855/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.3855.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř.
§ 241a odst. 1 a 2 o. s. ř.
§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 3855/2019-235


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, IČO 69797111, Územní pracoviště Plzeň, Radobyčická č. 14, proti žalovanému V. B., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Míru č. 21/17, o 82.435,50 Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. 11 C 18/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2019, č. j. 61 Co 117/2019-209, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

V dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2019, č. j. 61 Co 117/2019-209, byl uplatněn jiný dovolací důvod, než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a z námitek v něm uvedených nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř.

Dovolatel - jak vyplývá z obsahu dovolání (srov. § 41 odst. 2 o. s. ř.) - nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (aplikaci ustanovení § 250 odst. 1 a 3 zákoníku práce na odvolacím soudem zjištěný skutkový stav ani výklad citovaného ustanovení) a nevymezuje ani žádnou právní otázku, na které by záviselo rozhodnutí odvolacího soudu. Jím nastolená otázka „jaký byl rozsah pracovních povinností žalovaného, jak byl mezi ním a žalobkyní sjednán“, z níž dovozuje přípustnost dovolání, je otázkou skutkovou, nikoliv právní; podstatou jeho dovolání je nesouhlas se skutkovými zjištěními odvolacího soudu ohledně rozsahu pracovních povinností žalovaného, s nimiž polemizuje, předestírá jiné (vlastní) skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci.

Takové námitky, z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení.

Kromě toho dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. [může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013)].

Protože dovolání žalovaného není – jak vyplývá z výše uvedeného – přípustné, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 1. 2020


JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu