Rozhodnutí NS

23 Nd 61/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/29/2020
Spisová značka:23 Nd 61/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.ND.61.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Nd 61/2020-28
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci manželů M. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Viktorem Kvíčalou, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 195/18, PSČ 796 01, a P. B., narozeného XY, bytem XY, o rozvod manželství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 246/2019, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 246/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově.


O d ů v o d n ě n í :


Obvodní soud pro Prahu 8 předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu návrh M. B. (dále jen „manželka“), aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 246/2019 byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Prostějově.

Manželka odůvodnila svůj návrh tím, že v současnosti fakticky bydlí v Prostějově na adrese XY, přičemž zde mají bydliště rovněž i obě nezletilé děti manželů. Jedno z nezletilých dětí přitom navštěvuje v Prostějově mateřskou školu, o druhé dítě pak manželka celodenně pečuje a kojí ho. Cesta k soudu do Prahy by tedy pro manželku znamenala obrovskou zátěž, jednak finanční a jednak ve věci péče o nezletilé děti. Manželka přitom nemá nikoho, kdo by jí v péči o nezletilé děti pomohl a komu by je mohla svěřit na celý den, aby se mohla dostavit k jednání do Prahy. Současně poukazuje na skutečnost, že u Okresního soudu v Prostějově je řešena i úprava poměrů k nezletilým dětem do doby do rozvodu i pro dobu po rozvodu.

P. B. (dále jen „manžel“), s návrhem, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Prostějově, nesouhlasil. Skutečnost, že se manželka s dětmi odstěhovala z vlastní vůle do Prostějova, by dle jeho názoru neměla být důvodem přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově.

Podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

Podle § 1 odst. 2 z. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

O návrhu na přikázání věci rozhodl Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Okresnímu soudu v Prostějově (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014) nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů; důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

V posuzované věci nejsou okolnosti uváděné manželkou způsobilé odůvodnit přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 8. Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy (například může jít právě o péči o nezletilé děti), jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 28 Nd 36/2019, ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 10/2008, či ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009).

K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. V projednávané věci však s návrhem manžel výslovně nesouhlasil, přičemž delegací věci by mohl být navozen stav pro manžela nepříznivý.

Okolností odůvodňující přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově pak s ohledem na výše uvedené nemůže být ani skutečnost, že u tohoto soudu je řešena úprava poměrů k nezletilým dětem do doby do rozvodu i pro dobu po rozvodu.

Rovněž lze připomenout, že manželka se jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 může účastnit prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí nebo který jí může být na její žádost ustanoven (za podmínek uvedených v ustanovení § 30 o. s. ř.) soudem, případnou nezbytnou osobní účast účastníka při určitém úkonu (účastnické výpovědi) pak je možno řešit též dožádáním podle § 39 o. s. ř. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007).

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2020


JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu