Rozhodnutí NS

30 Cdo 483/2016

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/30/2016
Spisová značka:30 Cdo 483/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.483.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Příslušnost soudu funkční
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§ 16 odst. 1 o. s. ř.
§ 236 odst. 1 o. s. ř.
§ 104 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 483/2016


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o 20 150 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 49/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2015, č. j. 1 Nc 2401/2015 – 33, takto:


Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :


Městský soud v Praze jako soud nadřízený v záhlaví uvedeným rozhodnutím odmítl námitku podjatosti uplatněnou žalobcem vůči soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 7 Mgr. Markétě Vodákové.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, které sám sepsal.

Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 16 odst. 1 věta první o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. např. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedených důvodů se Nejvyšší soud nemohl dovoláním žalobce věcně zabývat a dovolací řízení pro nedostatek funkční příslušnosti musel zastavit (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.). Z tohoto důvodu nebylo třeba odstraňovat nedostatek zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. března 2016



Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu