Rozhodnutí NS

20 Cdo 2813/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/31/2018
Spisová značka:20 Cdo 2813/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2813.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Prodej movitých věcí a nemovitostí
Exekuce
Dotčené předpisy:§ 336 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012
§ 336 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 2813/2018


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného
J. H., zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 287, proti povinné J. M., zastoupené JUDr. Petrem Prchalem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Drdlova 540/18, pro 55 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Miloslava Hauerlanda, Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 027 EX 00912/06, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 18. 5. 2017, č. j. 72 Co 86/2017-124, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 18. 5. 2017,
č. j. 72 Co 86/2017-124, a usnesení soudního exekutora JUDr. Miloslava Hauerlanda, Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 13. 12. 2016, 027 EX 00912/06,
se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Miloslava Hauerlanda, Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 13. 12. 2016,
027 EX 00912/06, v napadených výrocích označených písmeny c/, d/, e/, g/ (viz výrok
I. usnesení odvolacího soudu) a současně odmítl pro nepřípustnost odvolání povinné proti výroku f/ usnesení soudního exekutora/ (viz výrok II. usnesení odvolacího soudu). Soudní exekutor ve výroku c/ konstatoval, že výsledná cena dražených nemovitostí, určená usnesením ze dne 30. 9. 2013 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 54 Co 1239/2013, v právní moci 7. 2. 2014, činila 250 000 Kč, a že po aktualizaci ceny znaleckým posudkem ze dne 15. 10. 2016 pod č. 1.673-100/16 je s ohledem na vývoj cen na realitním trhu oproti době, kdy bylo vydáno pravomocné usnesení o ceně, nově stanovena částkou 144 000 Kč. Ve výroku d/ usnesení soudní exekutor v návaznosti
na předešlé stanovil nejnižší podání částkou 72 000 Kč, výrokem e/ usnesení určil výši jistoty částkou 20 000 Kč, ve výroku f/ konstatoval, že práva a závady spojené s nemovitostmi nebyly zjištěny, a ve výroku g/ konstatoval, že závady, které prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou, nebyly zjištěny.


Odvolací soud uvedl, že usnesení o ceně je rozhodnutím, které může být v dalším průběhu exekučního řízení změněno, dojde-li k podstatné změně poměrů rozhodných
pro určení ceny nemovité věci a jejího příslušenství. Odvolací soud neshledal v závěrech znalce Ing. Jana Kroupy pochybení, považoval jeho závěry za řádně a logicky vyargumentované a reflektující Znalecký standard POSN č. 11, publikovaný v listopadu 2013 Asociací znalců a odhadců ČR, o. s. O důvodnosti odchýlení se od dřívější ceny stanovené pravomocným usnesením o ceně (usnesení ze dne 30. 9. 2013 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 54 Co 1239/2013) podle odvolacího soudu svědčí fakt, že od vypracování prvního ocenění uplynuly více než tři roky, k žádnému z dražebních jednání se zájemce nedostavil a další ocenění již vycházelo z nových postupů Asociace znalců a odhadců ČR, o. s., na nichž se tato usnesla až po vypracování předchozího znaleckého posudku. Námitka existence předkupního práva
je z hlediska ocenění irelevantní, neboť nejde o závadu, jež prodejem v dražbě nezanikne. Námitku existence nájemní smlouvy k nemovitosti povinná uplatnila až nyní (v odvolání proti usnesení o ceně ze dne 30. 9. 2013 takové tvrzení nevznesla), přičemž na výzvu odvolacího soudu k doložení tvrzeného nijak nereagovala. Soud dále z předložených listin zjistil,
že znalec se opakovaně marně pokoušel povinnou kontaktovat, proto nakonec provedl pouze vnější prohlídku nemovitosti. Dále soud konstatoval, že dle obsahu spisu povinná obstrukční taktiku volila již v souvislosti s rozhodováním o ceně na základě předchozího znaleckého posudku.


Proti výroku I. usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, v němž namítá, že usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, která by podle jejího názoru měla být dovolacím soudem posouzena jinak. Uvedla, že exekutor nechal vypracovat soudním znalcem Ing. Janem Kroupou nové ocenění, jež je podkladem pro vydání napadeného výroku o určení ceny a souvisejících výroků. Znalec provedl pouze vnější obhlídku nemovitosti s tím, že mu povinná neumožnila prohlídku vnitřních prostor. Krajský soud se ale nezabýval doložením podacího lístku o zaslání výzvy znalce povinné, v níž se ji snažil kontaktovat,
a spokojil se s pouhým písemným tvrzením znalce. Dovolatelka zásadně trvá na tom, že má právo být osobně přítomna při ohledání věci znalcem a vyjádřit se k získávání podkladů pro zhotovení znaleckého posudku. Dosavadním postupem bylo porušeno její právo
na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1012/07 ze dne 16. 10. 2008). Uvedenou situaci lze srovnat
se znemožněním vyjadřovat se k provedenému důkazu, zvolené řešení je neúnosné a mělo by se zde postupovat tak jako při ohledání důkazního prostředku dle § 130 odst. 2 o. s. ř. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí prvního i druhého stupně a vrátil věc k novému projednání.


Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).

Dovolání je přípustné, neboť při řešení otázky procesního práva, na níž napadený výrok závisí, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014).

Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).

Povinná vytýká, že znalec neprovedl řádnou prohlídku oceňované nemovitosti (pominul prohlídku vnitřních prostor domu), a že povinná má právo být osobně přítomna při místním šetření znalce a vyjádřit se k získávání podkladů pro zhotovení znaleckého posudku. Současně zpochybňuje, že byla obeznámena s termínem konání ohledání nemovité věci.

Z předloženého exekutorského i soudního spisu se podává, že v projednávané věci byl nejprve ustanoven soudní znalec Ing. Ivo Doležal, který dne 25. 9. 2013 vypracoval znalecký posudek. Stanovil cenu ideálního spoluvlastnického podílu povinné ve výši ¼ na dotčených nemovitostech částkou 250 000 Kč a konstatoval, že práva a závady včetně těch, které v dražbě nezaniknou, nebyly zjištěny. Následné usnesení o ceně napadla povinná odvoláním, avšak usnesení bylo potvrzeno s tím, že námitky jsou nekonkrétní, že povinná znalci neumožnila vstup do nemovitosti, ač byla opakovaně žádána, a že z obsahu spisu nevyplývá nic, co by svědčilo o existenci práv a závad (viz usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 22. 1. 2014, č. j. 54 Co 1239/2013-55). K prvnímu dražebnímu jednání nařízenému na 23. 4. 2014 ani k dalšímu dražebnímu jednání nařízenému
na 17. 12. 2014 a 23. 9. 2015 se nikdo nedostavil.


Následně tedy soudní exekutor ustanovil nového znalce Ing. Jana Kroupu, který vypracoval znalecký posudek ze dne 15. 10. 2016 (čl. 170 el. spisu) a obvyklou cenu spoluvlastnického podílu určil částkou 240 000 Kč. I tento znalec provedl pouze venkovní prohlídku nemovitosti s tím, že se o kontakt s povinnou sám opakovaně marně snažil.
Ze spisového materiálu však nevyplývá, že by znalec využil možnosti dané § 336 o. s. ř.
a požádal soudního exekutora o součinnost ohledně zajištění vstupu do domu (trvalého bydliště povinné), zejména pak za situace, kdy již z předchozího posudku z roku 2013 vyplývá, že ani dříve ustanovenému znalci nebyla umožněna prohlídka nemovitosti, pročež již předchozí znalec využil ke zjištění ceny poznatky podstatně staršího data.


V návaznosti na znalecký posudek Ing. Jana Kroupy vydal soudní exekutor dražební vyhlášku (usnesení ze dne 13. 12. 2016, 027 EX 00912/06), kdy ve výroku c/ konstatoval,
že „…výsledná cena dražených nemovitých věcí určená usnesením soudního exekutora ze dne 30. 9. 2013, sp. zn. 027 EX 0912/06, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava, ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 54 Co 1239/2013, právní moc 7. 2. 2014, činí částku
250 000 Kč. Ve znaleckém posudku ze dne 15. 10. 2016 pod č. 1.673-100/16 byla cena nemovitosti aktualizována, neboť došlo k vývoji cen na realitním trhu. Z výše uvedených důvodů je výsledná cena výše označené nemovitosti nově stanovena částkou 144 000 Kč.“
Ve výroku d/ usnesení soudní exekutor v návaznosti na předešlé stanovil nejnižší podání částkou 72 000 Kč, výrokem e/ usnesení určil výši jistoty částkou 20 000 Kč, ve výroku
f/ konstatoval, že práva a závady spojené s nemovitostmi nebyly zjištěny, a ve výroku
g/ konstatoval, že závady, které prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou, nebyly zjištěny. Z odůvodnění usnesení soudního exekutora se opět pouze podává, že výslednou cenu nemovitostí, jakož i závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, soudní exekutor určil
na základě posudku znalce usnesením ze dne 30. 9. 2013, sp. zn. 027 EX 0912/06, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava, ze dne 22. 1. 2014, sp. zn.
54 Co 1239/2013, které nabylo právní moci dnem 7. 2. 2014, a že „… aktualizace výsledné ceny byla provedena znaleckým posudkem ze dne 15. 10. 2016, č. 1.673-100/16.“ Odvolací soud tuto formu stanovení odlišné ceny od ceny určené v pravomocném usnesení o ceně akceptoval s tím, že v průběhu exekučního řízení došlo k podstatné změně poměrů rozhodných pro její určení.


Nejvyšší soud ji dříve vysvětlil, že při oceňování nemovitých věcí soudní exekutor postupuje podle speciálního ustanovení § 336 o. s. ř. (ve spojení s § 69 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), upravujícího postup při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, proto zde argumentace dovolatelky opírající se o § 130 odst. 2 o. s. ř., jež se váže k procesu dokazování v občanském soudním řízení, není na místě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2410/2016).

Podle § 336 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu (odst. 1). Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného, znalce
a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinny umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených (odst. 2).


S účinností od 1. 1. 2013 byl do § 336 o. s. ř. navíc vložen nový odst. 3, podle nějž neumožní-li povinný prohlídku nemovitosti a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovitosti povinného přístup.

Nejvyšší soud se již ve svém usnesení ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014, podrobně zabýval otázkou, zda při určení obvyklé ceny nemovitosti, jejího příslušenství
a jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených ve smyslu § 336a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. lze vycházet ze znaleckého posudku, z něhož není zřejmé, zda o době a místě ohledání nemovitosti byli vyrozuměni všichni účastníci, ani to, z jakých příčin se nezúčastnili místního šetření, a znalec provedl místní šetření bez přítomnosti povinného a dalších účastníků řízení zvenku z veřejně přístupných míst (proto též daný znalecký posudek připouštěl, že skutečné provedení stavebního objektu může být odlišné). Nejvyšší soud uzavřel, že neprovedl-li soudní exekutor - za situace, kdy prohlídka nemovitosti nemohla být ustanoveným znalcem provedena - ohledání nemovitosti a jejího příslušenství (§ 336 odst. 2 o. s. ř.), o němž by řádně uvědomil oprávněnou, povinného a znalce, při němž by účastníci měli možnost vyjádřit se k získávání podkladů pro znalecký posudek na místě samém a při němž by znalec byl současně konfrontován s jejich případnými připomínkami, a na základě výsledků prohlídky nemovitosti znalce nevyzval k vysvětlení (§ 127 odst. 2 o. s. ř.), případně k doplnění znaleckého posudku, postupoval při určení obvyklé ceny nemovitosti, jejího příslušenství
a jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených v rozporu s ustanoveními § 336 a § 336a o. s. ř. Nejvyšší soud současně vytkl odvolacímu soudu, že v dané věci nezkoumal, zda o době a místě ohledání nemovitosti znalcem byli povinný a ostatní účastníci vyrozuměni. Přitom ocenění podle dostupných písemných dokladů, které jsou obsahem spisu, a pomocí podkladů, které znalec získá sám, je možné pouze v případě, že se znalci ani soudu (soudnímu exekutorovi) nepodaří za přítomnosti účastníků (řádně vyrozuměných o době a místě konání ohledání) prohlídku nemovitostí provést, a že cenu lze bez ohledání skutečně určit (nutnost ohledání Nejvyšší soud neshledal dosud toliko u sklepních prostor, viz jeho usnesení ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 20 Cdo 4231/2017).


Dovolací soud současně zkoumal, zda řízení není dotčeno případnými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).

Podle § 336b odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012 po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).

Podle § 336b odst. 2 písm. c/ o. s. ř. ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede výslednou cenu (§ 336a).

Dovolací soud proto shledal nesprávnost v postupu soudního exekutora (akceptovanou odvolacím soudem), který v dražební vyhlášce uvedl novou výslednou cenu dražených nemovitostí, aniž by předtím vydal řádné usnesení o ceně a vyčkal jeho právní moci. Takový postup odporuje ustanovení občanského soudního řádu.

Jelikož se odvolací soud dostatečně nezabýval všemi okolnostmi rozhodnými pro posouzení správnosti ocenění a stanovení výsledné ceny dražených nemovitostí, je jeho právní posouzení věci neúplné a tudíž nesprávné (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Proto je namístě, aby Nejvyšší soud bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadený výrok I. usnesení odvolacího soudu zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Jelikož na zrušeném výroku I. odvolacího soudu závisí i výrok II. jeho usnesení, zrušil dovolací soud celé usnesení odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro usnesení soudního exekutora, dovolací soud (ve všech výrocích) zrušil i toto rozhodnutí,
a podle ustanovení § 243e odst. 2 věty druhé o. s. ř. věc vrátil soudnímu exekutorovi
k dalšímu řízení.


Krajský soud i soudní exekutor jsou vázáni právním názorem dovolacího soudu
(§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 téhož zákona).


O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§ 87
a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).


Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu