Rozhodnutí NS

6 Tz 48/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/13/2021
Spisová značka:6 Tz 48/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.48.2020.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Nepřípustnost trestního stíhání
Dotčené předpisy:§ 268 odst. 2 tr. ř.
§ 269 odst. 2 tr. ř.
§ 271 odst. 1 tr. ř.
§ 2 odst. 5 tr. ř.
§ 11 odst. 1 písm. e) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
6 Tz 48/2020- 148

ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. 1. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněné M. G., nar. XY, posledně bytem XY, XY, Slovenská republika, zemřelé dne 27. 11. 2017, proti pravomocnému trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. ř. per analogiam rozhodl, takto:


I. Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, který nabyl právní moci dne 28. 9. 2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněné zemřelé M. G. v ustanoveních § 2 odst. 5 tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř.

II. Pravomocný trestní příkaz Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, se zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. se zastavuje trestní stíhání obviněné zemřelé M. G. pro skutek spočívající v tom, že „dne 22. září 2016 v době kolem 11.35 hod. v Brně, na XY, v prostoru vstupu do prodejny XY, při míjení se s poškozenou R. A., nar. XY, využila její chvilkové nepozornosti a z otevřené kabelky, kterou držela poškozená v pravé ruce, jí odcizila dámskou koženkovou peněženku, v níž byla průkazka MHD, očkovací průkaz, kartička Všeobecné zdravotní pojišťovny, vše na jméno poškozené, a finanční hotovost ve výši 2.000,- Kč, a svým jednáním tak poškozené R. A., nar. XY, způsobila škodu ve výši 2.000,- Kč“, v němž byl návrhem na potrestání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 10. 2016, sp. zn. 2 ZK 362/2016, spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku.


Odůvodnění:



I.
Řízení předcházející podání stížnosti pro porušení zákona



1. Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, byla obviněná M. G. (dále též jen „obviněná“) uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku.
2. Za tento trestný čin byla podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 60 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku za použití § 314e odst. 2 písm. g) tr. ř. jí byl dále uložen trest vyhoštění ve výměře 40 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak byla zavázána k povinnosti nahradit poškozené R. A. škodu ve výši 2.000,- Kč.
    II.
    Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní


    3. Proti citovanému pravomocnému trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, podala ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné s tím, že zákon byl podle jejího názoru porušen v ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. v neprospěch obviněné.
      4. V odůvodnění podaného mimořádného opravného prostředku uvedla, že napadený trestní příkaz se nepodařilo obviněné doručit. Po obviněné bylo proto vyhlášeno pátrání na území České republiky s negativním výsledkem. Městský soud v Brně následně rozhodl usnesením ze dne 1. 2. 2018, č. j. 89 T 153/2016-60, tak, že podle § 305 tr. ř. bude trestní řízení vedeno jako proti uprchlé, a obviněné ustanovil obhájce Mgr. Roberta Grunda, jemuž byl trestní příkaz doručen dne 19. 9. 2018. V důsledku tohoto postupu došlo k nabytí právní moci trestního příkazu dne 28. 9. 2018.

      5. Dne 3. 8. 2020 se Městský soud v Brně obrátil v souvislosti s daným trestním řízením s žádostí o právní pomoc na Okresní prokuraturu Kežmarok, která v odpovědi ze dne 4. 9. 2020 pod č. j. Pnm 41/20/7703-4 uvedla, že M. G. zemřela dne 27. 11. 2017 v XY. Přílohou odpovědi byl úmrtní list obviněné.

      6. S ohledem na tuto zprávu Okresní prokuratury Kežmarok byl podle ministryně spravedlnosti nabytím právní moci napadeného trestního příkazu, k němuž došlo dne 28. 9. 2018 v návaznosti na doručení trestního příkazu ustanovenému obhájci, porušen zákon v ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. v neprospěch obviněné M. G. Vzhledem k tomu, že obviněná v mezidobí zemřela, totiž mělo být správně rozhodnuto o zastavení trestního stíhání.
        7. S ohledem na výše uvedené ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud
          - podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, který nabyl právní moci dne 28. 9. 2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněné zemřelé M. G. v ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř.,
          - podle § 269 odst. 2 tr. ř. pravomocný trestní příkaz Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, zrušil v celém rozsahu a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
          - a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

        8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se při veřejném zasedání konaném Nejvyšším soudem ve svém vyjádření ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona a navrhl, aby jí bylo vyhověno tak, jak je uvedeno v jejím petitu, bez jakýchkoliv změn a doplňků.

        9. Obhájce obviněné pak v tomto veřejném zasedání rovněž uvedl, že se plně ztotožňuje se stížností pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti, stejně tak se stanoviskem státního zástupce. Za situace, kdy nelze mít pochyb o tom, že obviněná v průběhu trestního stíhání, resp. trestního řízení, skutečně zemřela, je podle něj tato stížnost zcela na místě.
          III.
          Důvodnost stížnosti pro porušení zákona


        10. Nejvyšší soud v souladu s § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím soudu porušen v neprospěch obviněné.

        11. Podstatě argumentace uvedené v podané stížnosti pro porušení zákona, tj. že v návaznosti na doručení trestního příkazu ustanovenému obhájci a následné nenapadení trestního příkazu odporem nabylo toto rozhodnutí v důsledku uplynutí zákonné lhůty daného opravného prostředku právní moci, čímž došlo v neprospěch obviněné k porušení ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř., je nutno přisvědčit.
          12. Tvrzení obsažená ve stížnosti pro porušení zákona mají oporu v obsahu spisu. Z něj Nejvyšší soud zjistil, že dne 25. 10. 2016 vydal Městský soud v Brně označený trestní příkaz, č. j. 89 T 153/2016-35, jímž obviněnou uznal vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, který podle jeho zjištění spáchala způsobem v něm popsaným, a za který jí uložil trest a povinnost k náhradě škody, jak je uvedeno výše (bod 2.). Tento trestní příkaz se nepodařilo obviněné doručit, a to ani na adresu, již udala jako místo, kde se zdržuje na území České republiky, ani na adresu jejího bydliště ve Slovenské republice. Městský soud v Brně proto vydal dne 17. 1. 2017 příkaz k jejímu zatčení, na jehož základě po ní bylo vyhlášeno pátrání na území České republiky, které však bylo bezvýsledné. Následně tedy jmenovaný soud rozhodl usnesením ze dne 1. 2. 2018, č. j. 89 T 153/2016-60, že podle § 305 tr. ř. bude trestní řízení vedeno jako proti uprchlé, a téhož dne obviněné ustanovil obhájce Mgr. Roberta Grunda, jemuž doručil předmětný trestní příkaz dne 19. 9. 2018. V důsledku popsaného postupu nabyl tento trestní příkaz, proti němuž nebyl žádnou z oprávněných osob podán odpor, dne 28. 9. 2018 právní moci.

          13. Z reakce na následné procesní úkony soudu, tj. odpovědi Okresní prokuratury Kežmarok ze dne 4. 9. 2020, č. j. Pnm 41/20/7703-4, a k ní připojeného úmrtního listu obviněné M. G. (č. l. 119-120), z něhož plyne, že tato zemřela dne 27. 11. 2017 v XY, je zřejmé, že úkony soudu, jimiž soud pokračoval ve vedení trestního stíhání obviněné i po uvedeném datu (27. 11. 2017), tedy konkrétně vydání usnesení ze dne 1. 2. 2018 a na něj navazující úkony, byly prováděny v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř.

          14. Pokračování v trestním stíhání obviněné soudem, které mělo podobu úkonů směřujících k tomu, aby dříve (ke dni 25. 10. 2016 nikoli v rozporu s citovaným ustanovením trestního řádu vymezujícím důvod nepřípustnosti trestního stíhání v důsledku úmrtí obviněného) vydaný trestní příkaz nabyl právní moci, odporovalo zákazu plynoucímu z § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. Příčiny tohoto postupu je nutno spatřovat v nezjištění uvedené skutečnosti - úmrtí obviněné, bránící pokračování v jejím trestním stíhání soudem. Skutkový stav nezbytný pro rozhodnutí soudu tedy nebyl zjištěn v souladu s požadavkem § 2 odst. 5 tr. ř. (zde ve vztahu k příslušnému procesnímu řešení), což se v konečném důsledku projevilo v tom, co uvedla ministryně spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku, tedy že dalším vedením trestního stíhání (úkony směřující k doručení trestního příkazu obviněné, resp. jejímu obhájci) a nabytím právní moci napadeného trestního příkazu došlo k porušení zákona v ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. v neprospěch obviněné. V daných souvislostech je přitom zapotřebí zdůraznit, že podle § 314e odst. 8 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku, přičemž účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají (až) doručením trestního příkazu obviněnému. To v konečném důsledku znamená, že popsané úkony následující po jeho vydání třeba vnímat jako jeho nedílnou součást a z tohoto hlediska pak pochybení nastalé v posuzované věci (viz shora) je nutno považovat za vadu samotného trestního příkazu.
          IV.
          Ke způsobu rozhodnutí

          15. Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, který nabyl právní moci dne 28. 9. 2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněné zemřelé M. G. v ustanoveních § 2 odst. 5 tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento pravomocný trestní příkaz Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 89 T 153/2016-35, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Protože postup navržený ministryní spravedlnosti spočívající v přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně by znamenal pokračování v nerespektování ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť by k zastavení jejího trestní stíhání nedošlo, ač je zřejmé, že pokračovat v něm není možné, rozhodl Nejvyšší soud za analogické aplikace § 271 odst. 1 tr. ř. (přípustné analogie bonam parte) o zastavení trestního stíhání zemřelé obviněné pro skutek, pro niž na ni byl podán návrh na potrestání.

          Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

          V Brně dne 13. 1. 2021

          JUDr. Vladimír Veselý
          předseda senátu