Rozhodnutí NS

33 Cdo 3879/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2020
Spisová značka:33 Cdo 3879/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.3879.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
I.ÚS 1368/20
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Cdo 3879/2019-144


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. J., bytem XY, zastoupeného Mgr. Bc. Lukášem Topinkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená 29, proti žalovanému D. J., bytem XY, zastoupenému JUDr. Olgou Suchou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Revoluční 762/13, o zaplacení částky 8.420,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 330/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2019, č. j. 72 Co 372/2018-82, takto:

      Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:


Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze změnil rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. 4. 2018, č. j. 11 C 330/2017-37, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 10. 2018, č. j. 11 C 330/2017-66, tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Dovolání vůči výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o požadavku na vydání rozsudku pro uznání co do částky 8.420,- Kč s příslušenstvím (s úroky z prodlení), není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017 - dále jen „o. s. ř.“, neboť nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy (tato okolnost nebyla v řízení tvrzena, natož prokázána) nebo o vztah pracovněprávní a napadeným výrokem bylo v této části rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; k příslušenství pohledávky (rozuměj k požadovaným úrokům z prodlení) se nepřihlíží.

Ačkoliv předmětem řízení bylo zaplacení částky 8.420,- Kč (jistiny), požadoval žalobce její zaplacení „spolu s kapitalizujícím úrokem ve výši 12 % p. a. dle německé úrokové uzance:

z částky 2.800.000,- Kč od 30. 11. 2014 do 6. 7. 2016

z částky 7.260,- Kč od 27. 10. 2015 do 6. 7. 2016

z částky 320,- Kč od 12. 11. 2015 do 6. 7. 2016

z částky 520,- Kč od 27. 11. 2015 do 6. 7. 2016

z částky 320,- Kč od 16. 12. 2015 do 6. 7. 2016

z částky 589.373,- Kč od 7. 7. 2016 do zaplacení.“

Se zřetelem k obsahu žaloby ze dne 29. 11. 2017 a jejího upřesnění podle podání ze dne 6. 2. 2018 a ze dne 2. 7. 2019 nelze pochybovat o tom, že žalobce v řízení uplatňuje požadavek na „vypořádání“ vztahu účastníků řízení, který je dán výkonem činnosti a dodávkou materiálu žalobcem žalovanému v období od 30. 1. 2010 do 15. 12. 2015.

Uplatněné úroky z prodlení z dílčích částek tak nepředstavují samostatné nároky, odůvodněné jiným skutkem (skutkovým stavem), než tím, z něhož vzešel požadavek na zaplacení jistiny, nyní omezené tím, že žalovaný podstatnou část dluhu dne 7. 7. 2016 zaplatil.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. 2. 2020


JUDr. Václav Duda
předseda senátu