Rozhodnutí NS

33 Cdo 58/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/23/2020
Spisová značka:33 Cdo 58/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.58.2020.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
IV.ÚS 3225/20
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Cdo 58/2020-204


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. V., bytem XY, zastoupeného Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem se sídlem v Děčíně, Tyršova 1434/4, proti žalovaným 1) M. A., bytem XY, a 2) D. A., bytem tamtéž, zastoupeným Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně, U Starého mostu 111/4, o 1.380.006,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 26 C 125/2015, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 2. 2019, č.j. 12 Co 215/2018-162, t a k t o:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 2. 2019, č.j. 12 Co 215/2018-162, se zamítá.


O d ů v o d n ě n í

Žalobce podal dovolání proti ve výroku označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnil tím, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí mu hrozí závažná újma. Dovolatel je důchodce a rozhodnutí se týká částky 126.462 Kč, která fakticky ovlivní jeho běžný život. Navíc, v případě úspěchu dovolání nebude možné případně uhrazenou částku vymoci zpět, neboť proti první žalované je vedeno několik exekučních řízení a je zřejmé, že není schopna plnit ani relativně drobné závazky.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 6. 2020


JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu