Rozhodnutí NS

7 Tz 10/2016

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/22/2016
Spisová značka:7 Tz 10/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:7.TZ.10.2016.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
Ohrožení pod vlivem návykové látky
Dotčené předpisy:§ 274 édst. 1, § 337 odst. 1 úísm. a) předpisu č. 40/2009Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tz 10/2016-14


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY




Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. března 2016 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. T. , proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 4 T 24/2014, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:


Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 4 T 24/2014,

byl porušen zákon

v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. T.

Tento trestní příkaz se zrušuje. Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu Plzeň-město se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Samosoudce Okresního soudu Plzeň-město vydal dne 20. 3. 2014 ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 24/2014, podle § 314e odst. 1 tr. ř. trestní příkaz, kterým uznal vinným obviněného P. T. přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a obviněného odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Současně zrušil podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 4 T 129/2013, který nabyl právní moci dne 25. 2. 2014, a zrušil všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu 48 měsíců. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 30 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 13. 6. 2014.

Proti výroku o trestu uloženému tímto trestním příkazem podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. T. Odkázal v ní na to, že podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Tímto ustanovením se však Okresní soud Plzeň-město důsledně neřídil, když obviněnému P. T. uložil trestním příkazem ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 4 T 24/2014, trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu 40 měsíců.

Ministr spravedlnosti pro úplnost uvedl, že restriktivní podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř. se v tomto případě neuplatní. Jak výstižně zmínil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 Tz 108/2011, „takovým postupem bylo porušeno právo obviněného na řádné projednání věci v hlavním líčení, když mu byl uložen trest, který lze uložit pouze po projednání věci v hlavním líčení a nikoliv trestním příkazem.“ Z přiloženého spisového materiálu vyplývá, že obviněný P. T. byl v trestní věci téhož soudu vedené pod sp. zn. 4 T 109/2014 pravomocně odsouzen za trestnou činnost, kterou spáchal dne 16. 7. 2014, tedy v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení. Je tak ohrožen rozhodnutím soudu o přímém výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen ve výměře odporující zákonu.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 4 T 24/2014, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. T. , podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a zrušil i všechna další rozhodnutí na trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadený trestní příkaz, i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je důvodná, protože napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. T.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Je zcela zřejmé, že Okresní soud Plzeň-město porušil zákon v neprospěch obviněného tím, že mu uložil podmíněný trest odnětí svobody ve výměře 15 měsíců, ačkoliv podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. zákoníku lze uložit trest odnětí svobody ve výměře do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Trest odnětí svobody uložený ve výměře nad horní hranicí trestní sazby odnětí svobody, který lze uložit trestním příkazem, je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným (srov. též rozhodnutí publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu 1/2001 pod T-7).

Nejvyšší soud proto vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného P. T. , podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a současně zrušil i všechna rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. uložil Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud proto ve věci znovu rozhodne a je při tom podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který v této věci vyslovil Nejvyšší soud.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. března 2016

JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu