Rozhodnutí NS

20 Cdo 258/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/23/2019
Spisová značka:20 Cdo 258/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.258.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Prodej movitých věcí a nemovitostí
Dotčené předpisy:§ 336a o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 258/2019


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky – Ministerstva financí se sídlem v Praze 1, Letenská č. 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, proti povinnému P. T., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Richardem Třeštíkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1120/43, pro 8 024 742,85 Kč a pro 25 000 EUR, vedené u soudního exekutora JUDr. Ivo Erberta, Exekutorský úřad Praha - východ, pod sp. zn. 149 EX 4385/12, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. listopadu 2017, č. j. 8 Co 251/2017-346, t a k t o :


I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. listopadu 2017, č. j. 8 Co 251/2017-346, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. srpna 2018, č. j. 8 Co 207/2018-387, a usnesení soudního exekutora JUDr. Iva Erberta, Exekutorský úřad Praha – východ, ze dne 18. května 2018, č. j. 149 EX 4385/12-376, se ruší.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 25. 7. 2017, č. j. 149 EX 4385/12-326, soudní exekutor JUDr. Ivo Erbert, Exekutorský úřad Praha – východ, určil cenu nemovitých věcí povinného specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí částkou 6 460 000 Kč (výrok I.), uvedl, že práva ani závady spojené s nemovitými věcmi povinného, které by měly vliv na cenu nemovitých věcí, nebyly zjištěny (výrok II.), že závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, nebyly zjištěny (výrok III.), výslednou cenu nemovitých věcí uvedených ve výroku I. určil částkou 6 460 000 Kč (výrok IV.) a přiznal znalci znalečné ve výši 8 661 Kč (výrok V.).

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 15. 11. 2017, č. j. 8 Co 251/2017-346, usnesení soudního exekutora potvrdil. Uvedl, že soudní exekutor o ceně nemovitých věcí povinného rozhodl na základě znaleckého posudku vypracovaného společností Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o. se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 832/19, identifikační číslo osoby 26869004. Tato společnost vypracovala znalecký posudek č. 16152-1020/2017 ze dne 20. 6. 2017, v němž předmětné nemovité věci ocenila podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a jeho prováděcí vyhlášky. Znalec při ocenění nemovitých věcí použil porovnávací způsob ocenění, podrobně vysvětlil použití koeficientu, přičemž jedním z hledisek ocenění bylo i porovnání poptávky a nabídky po obdobných nemovitých věcech. Ocenění exekucí postižených nemovitých věcí tudíž bylo provedeno v souladu s ustanovením § 336 odst. 1 o. s. ř. Povinný ostatně ve svém odvolání ani neuvádí žádná konkrétní pochybení, kterých by se znalec při ocenění měl dopustit; pouze odkazuje na ústní vyjádření jiného znalce, přičemž ústní vyjádření nemá všechny náležitosti znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 o. s. ř. I v případě, že by byl povinným předložen řádný znalecký posudek a jím oslovený znalec by dospěl k odlišné ceně obvyklé nežli znalec ustanovený soudním exekutorem, odvolací soud zdůraznil, že určení výsledné ceny nemovitých věcí v napadeném usnesení slouží pouze jako podklad pro stanovení výše nejnižšího podání pro účely soudní dražby nemovitých věcí (§ 336e odst. 1 o. s. ř.). Skutečná tržní cena nemovitých věcí a poptávka po nich se projeví až v samotné dražbě, kde dražitelé mohou neomezeně zvyšovat svá podání a kde výše nejvyššího podání není nikterak omezena (§ 336i odst. 4 o. s. ř.).

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Zejména namítá, že odvolací soud zcela pominul znalecký posudek, jenž povinný dne 14. 8. 2017 zaslal soudnímu exekutorovi a dodatečně jej připojil k odvolání. Odvolací soud se tak odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu i Ústavního soudu a zároveň porušil jeho právo na spravedlivý proces, když ve svém rozhodnutí zcela pominul důkaz, který povinný v rámci odvolání navrhl.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a řádně odůvodněné. Dovolání povinného je dle oprávněné zmatené a má obstrukční charakter, neboť z něj není zcela zřejmé, jaké nesprávnosti povinný v napadeném rozhodnutí spatřuje.

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř, se nejprve zabýval otázkou přípustností dovolání.

Dle ustanovení § 254 odst. 6 o. s. ř. v odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.

Porušení práva dovolatele na spravedlivý proces (zde opomenutí jím navrženého důkazního prostředku) může samo o sobě obstát jako způsobilý dovolací důvod (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4038/2017, či ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3401/2017, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13) za předpokladu, že lze očekávat, že pro případ provedení opomenutých důkazních prostředků by dovolatel mohl dosáhnout věcného rozhodnutí, které by ve srovnání s dovoláním napadeným rozhodnutím vyznělo v jeho prospěch. Jestliže by povinný prostřednictvím jím navrženého důkazního prostředku (znaleckého posudku) prokázal své tvrzení, že stanovená výsledná cena předmětných nemovitostí je nepřiměřeně nízká, mohla tato okolnost ovlivnit úvahu odvolacího soudu, zda cena těchto nemovitostí odpovídá ceně stanovené v souladu s ustanovením § 336 odst. 1 o. s. ř.

Z obsahu spisu vyplývá, že povinný podal proti usnesení soudního exekutora JUDr. Iva Erberta, Exekutorský úřad Praha – východ, ze dne 25. 7. 2017, č. j. 149 EX 4385/12-326, dne 11. 8. 2017 odvolání, k němuž dne 14. 8. 2017 připojil znalecký posudek Ing. Marcely Odstrčilové ze dne 5. 8. 2017, č. 3420/67/2017 (č. l. 334 spisu), přičemž tento posudek měl následně v rámci postoupeného elektronického spisu k dispozici i odvolací soud, který o odvolání rozhodl až dne 15. 11. 2017. Odvolací soud však v napadeném rozhodnutí uvedl, že povinný odkazuje pouze na ústní vyjádření jiného znalce, přičemž ústní vyjádření nemá všechny náležitosti znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 o. s. ř. Je pravdou, že povinný v odvolání uvedl, že dle telefonické domluvy znalkyně Ing. Marcela Odstrčilová vypracovala znalecký posudek, jímž předmětné nemovitosti ocenila částkou 16 000 000 Kč. Jak však z výše uvedeného plyne, tento znalecký posudek povinný k odvolání připojil dne 14. 8. 2017 a odvolací soud se s ním měl vyrovnat; nejednalo se o pouhé ústní vyjádření, jak je nesprávně uvedeno v odůvodnění napadeného usnesení. Jestliže tedy odvolací soud měl předmětný znalecký posudek k dispozici a přesto k němu nepřihlédl, pominul podstatný důkaz a porušil tak právo povinného na spravedlivý proces.

Názor odvolacího soudu, že účelem stanovení výsledné ceny v usnesení o určení ceny nemovitostí, není stanovení částky, za kterou budou nemovitosti v eventuální následné dražbě prodány, nýbrž pouze určení východiska pro stanovení nejnižšího podání, a že nemovitosti se v exekuci v dražbě prodávají za nejvyšší podání, přičemž kolik toto podání bude činit, se ukáže až v samotné dražbě, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1478/2013, ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, či ze dne ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014). Nicméně nelze dospět k závěru, že by stanovení ceny pro nejnižší podání na základě znaleckého posudku bylo pouhou bezvýznamnou formální záležitostí, protože od ustavení výsledné ceny se odvíjí stanovení výše nejnižšího podání, za kterou lze věc vydražit při prvním dražebním jednání (srov. s ustanovením § 336e odst. 1, § 336j odst. 2 o. s. ř.) a případně i stanovení nejnižšího podání v opakovaných dražbách s tím, že nepodaří-li se nemovitou věc prodat ani při pátém dražebním jednání, soud řízení zastaví (srov. s ustanovením § 336m odst. 3 o. s. ř.).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; proto, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil.

Dle ustanovení § 243e odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud zrušil i usnesení soudního exekutora JUDr. Iva Erberta, Exekutorský úřad Praha – východ, ze dne 18. května 2018, č. j. 149 EX 4385/12-376, o nařízení dražebního jednání – elektronické dražby a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. srpna 2018, č. j. 8 Co 207/2018-387, jímž bylo usnesení soudního exekutora potvrzeno, neboť se jedná o rozhodnutí, která jsou na zrušovaném rozhodnutí odvolacího soudu závislá.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 4. 2019


JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu