Rozhodnutí NS

20 Nd 114/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/24/2020
Spisová značka:20 Nd 114/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:20.ND.114.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2,3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Nd 114/2020-102


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v právní věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, proti žalovanému O. O., narozenému dne XY, bytem v XY, výkonem trestu ve Věznici Rapotice, zastoupenému Mgr. Františkem Burešem, advokátem se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 2/2, o 35 119 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 18 C 311/2019, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 18 C 311/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.


Odůvodnění:


Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu Plzeň-město (dále jen „příslušný soud“) dne 26. 8. 2019 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 35 119 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na hrazené služby ze zdravotního pojištění, poskytnuté žalující pojišťovnou H. V. (ta utrpěla újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním žalovaného, jenž byl rozsudkem příslušného soudu
ze dne 6. 2. 2019, sp. zn. 8 T 118/2018, uznán vinným z přečinu znásilnění podle § 185 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále „tr. zákoník“/, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a z přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku).

Žalovaný podáním ze dne 12. 2. 2020 navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v Brně, neboť v důsledku dalšího řízení u příslušného soudu vznikají (a v budoucnu mohou dále vznikat) žalovanému vysoké náklady na právní zastoupení. Žalovaný rovněž namítl, že jemu ustanovený zástupce (usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 6. 1. 2020, č. j. 18 C 311/2019-70) nemůže z důvodu velké vzdálenosti žalovaného řádně zastupovat, především se s ním osobně setkat a poskytnout mu potřebnou právní pomoc.

Žalobkyně se k navrhovanému postoupení věci vyjádřila nesouhlasně.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Podle § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a Městskému soudu v Brně dospěl k závěru, že v posuzovaném případě zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti, splněny nejsou.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu; tuto výjimku je přitom nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Důvody, o něž žalovaný opírá návrh na přikázání věci Městskému soudu v Brně, nelze pod shora označené a povahou zcela mimořádné předpoklady delegace zařadit. Okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu a že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu „větší“ vzdálenost, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2019, sp. zn. 32 Nd 52/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. března 2018, sp. zn. 30 Nd 44/2018, a mnoho dalších). Do okruhu běžných okolností proto náleží i posuzovaný případ dlouhodobého pobytu žalovaného ve výkonu trestu odnětí svobody prováděnému mimo obvod příslušného soudu. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalovaný je bezplatně zastupován soudem ustanoveným advokátem, jehož sídlo se v obvodu příslušného soudu nachází (přikázání věci Městskému soudu v Brně by tak nepředstavovalo méně nákladnou variantu zastupování žalovaného).

Protože žalovaný žádné jiné (podstatnější) okolnosti, jež by přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podporovaly, neuvedl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2018, sp. zn. 33 Nd 448/2017), Nejvyšší soud - přihlížející rovněž k nesouhlasnému stanovisku žalobkyně - návrhu žalovaného na přikázání věci Městskému soudu v Brně nevyhověl, tj. věc tomuto soudu z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 3. 2020


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu