Rozhodnutí NS

26 Cdo 1971/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/07/2020
Spisová značka:26 Cdo 1971/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1971.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmínky řízení
Zastoupení
Dotčené předpisy:§ 241b odst. 2 o. s. ř.
§ 104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 1971/2020-265







USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce B. V., bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem v Praze 1, Karmelitská 529/7, o zaplacení částky 250.000,- Kč, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost z 6. května 2015, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1
pod sp. zn. 25 C 75/2013, o dovolání žalobce proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. března 2019, č. j. 25 C 75/2013-219, a Městského soudu v Praze
ze dne 29. ledna 2020, č. j. 15 Co 537/2019-252, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 27. března 2019, č. j. 25 C 75/2013-219, zamítl žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost směřující proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. září 2014, č. j. 25 C 75/2013-81, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2015,
č. j. 15 Co 45628/2014 (správně 562/2014)-112; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 29. ledna 2020, č. j. 15 Co 537/2019-252, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve správném znění, že jde o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2015, č. j. 15 Co 562/2013 (správně 15 Co 562/2014)-112, rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků a vyslovil, že soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 P. F. není vyloučen z projednání a rozhodnutí v této věci.

Proti citovaným usnesením soudů obou stupňů podal žalobce (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o.s.ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.

Podle § 241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být dovolání také sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat.

Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

V projednávané věci podal dovolatel (nezastoupen advokátem) včasné dovolání proti citovanému usnesení odvolacího soudu (a také usnesení soudu prvního stupně). Usnesením ze dne 14. května 2020, č. j. 25 C 75/2013-261, jej soud prvního stupně vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; současně jej poučil, že nebude-li výzvě vyhověno ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Výzva mu byla doručena dne 20. května 2020. Podáním ze dne 27. května 2020 pak (mimo jiné) požádal o prodloužení lhůty „do cca 3. 6. tr.“ a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Přesto však v uvedeném termínu a ani doposud plnou moc advokáta pro zastupování v dovolacím řízení nedoložil. Pro úplnost zbývá dodat, že soud prvního stupně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu nepřihlížel k jeho opakovaným a neodůvodněným žádostem o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť s přihlédnutím k okolnostem projednávané věci je lze považovat za zneužití procesních práv, které ve shodě s ustanovením § 2 a § 6 o.s.ř. nepožívá právní ochrany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 20. prosince 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, či z 27. listopadu 2018, sp. zn. 24 Cdo 4094/2018 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 29. ledna 2019, sp. zn. III. ÚS 57/19/). Přitom soudy obou stupňů jeho poměry pro účely ustanovení zástupce v tomto řízení již přezkoumávaly (viz např. usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. ledna 2017, č. j. 25 C 75/2013-173, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 25. ledna 2017, č. j. 15 Co 48/2017-177) a dovolatel v dalších žádostech neoznačuje žádné (nové) skutečnosti, pouze je mechanicky uvádí v každém svém podání.

Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 241 odst. 4 o.s.ř. nebyla přes opatření provedená soudem prvního stupně ve dvouměsíční lhůtě podle § 241b odst. 3 o.s.ř. splněna. Nejvyšší soud – předseda senátu (§ 243f odst. 2 o.s.ř.) – proto řízení o dovolání pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 241b odst. 2 a 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. ledna 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné
pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě jej k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. srpna 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, či z 9. června 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020).

Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 7. 2020


JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu