Rozhodnutí NS

6 Tz 30/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2019
Spisová značka:6 Tz 30/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:6.TZ.30.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Dotčené předpisy:§ 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
§ 34 odst. 4 předpisu č. 418/2011Sb.
§ 270 odst. 1 tr. ř.
§ 269 odst. 2 tr. ř.
§ 268 odst. 2 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
6 Tz 30/2019-276



ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné právnické osoby B., IČ: XY, se sídlem XY, proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

I. Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby B., byl porušen zákon v neprospěch obviněné právnické osoby B. v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení jemu předcházejícím v ustanoveních § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

II. Pravomocné usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, se v části týkající se obviněné právnické osoby B., ohledně níž bylo vysloveno porušení zákona, zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Bruntále se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.


Odůvodnění:

I.
Řízení předcházející podání stížnosti pro porušení zákona


1. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Bruntál, oddělení hospodářské kriminality SKPV, ze dne 22. 3. 2017, č. j. KRPT-224340-98/TČ-2016-070181, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit obvinění L. J. a D. M. a společnost B. podvodným jednáním vůči poškozené A. B.
    2. Usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo doručeno D. M. dne 29. 3. 2017, L. J. dne 3. 4. 2017 a jejich obhájci Mgr. Petru Knittlovi, kterého si oba obvinění zvolili na plnou moc, dne 6. 4. 2017.
    3. Dne 3. 4. 2017 společnost B., zastoupená jednatelem L. J., udělila plnou moc Mgr. Petru Knittlovi, advokátovi, k jejímu zastupování v předmětném trestním řízení a současně Mgr. Petra Knittla určila jako osobu, která ve smyslu § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon č. 418/2011 Sb.“), za ni bude provádět úkony. B. zastoupená Mgr. Petrem Knittlem převzala usnesení o zahájení trestního stíhání dne 1. 6. 2017.

    4. Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. (jako nedůvodná) zamítnuta stížnost obviněných L. J., D. M. a společnosti B. podaná prostřednictvím Mgr. Petra Knittla, advokáta, proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Bruntál, oddělení hospodářské kriminality SKPV, ze dne 22. 3. 2017, č. j. KRPT-224340-98/TČ-2016-070181.

    II.
    Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
      5. Proti citovanému pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby B., podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch této obviněné s tím, že zákon byl podle jeho názoru porušen v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 418/2011 Sb., v její neprospěch.
        6. Uvedl, že vzhledem k tomu, že v době, kdy L. J. jako jednatel společnosti (tj. dne 3. 4. 2017) udělil advokátu Mgr. Petru Knittlovi plnou moc k zastupování společnosti B. a současně jej určil jako osobu činící za tuto právnickou osobu úkony, již měl doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání jako obviněný (dne 3. 4. 2017), nemohl jako stíhaný jednatel činit úkony v řízení. Uvedené společnosti měl být podle § 34 odst. 5 citovaného zákona ustanoven opatrovník, což se nestalo. Mgr. Petr Knittel tak nemohl být osobou oprávněnou za společnost B. jednat a rovněž nemohl být jejím obhájcem, když obviněné právnické osobě volí obhájce ten, kdo je oprávněn za právnickou osobu činit úkony v trestním řízení.
          7. Pokud tedy Mgr. Petr Knittel podal jako obhájce stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání za společnost B., byla tato stížnost podána osobou neoprávněnou a měla být státní zástupkyní zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně bylo o stížnosti rozhodováno v době, kdy nebylo účinným způsobem vůči této právnické osobě zahájeno trestní stíhání, neboť usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo doručeno zákonnému opatrovníkovi.

          8. S ohledem na výše uvedené ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud
              - podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby B., byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 418/2011 Sb.,
                - podle § 269 odst. 2 tr. ř. usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby B. zrušil a zrušil také všechna rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
                  - a dále podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu státnímu zastupitelství v Bruntále, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
                9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se při veřejném zasedání Nejvyššího soudu se stížností pro porušení zákona ztotožnil, poukázal na dosavadní judikaturu týkající se otázky jednání za právnickou osobu v rámci jejího trestního stíhání a navrhl, aby této stížnosti bylo vyhověno tak, jak je uvedeno v jejím petitu bez jakýchkoliv změn a doplňků.

                10. Zástupce obviněné právnické osoby B. se k veřejnému zasedání nedostavil.

                  III.
                  Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

                  a) Obecná východiska

                  11. Nejvyšší soud v souladu s § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím porušen v neprospěch obviněné právnické osoby B.

                  12. Podstatě argumentace uvedené v podané stížnosti pro porušení zákona je nutno přisvědčit. Stran ustanovení, k jejichž porušení podle ministra spravedlnosti došlo, lze uvést následující.

                  13. Podle § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., nemůže v řízení za právnickou osobou činit úkony osoba, která je obviněným, poškozeným nebo svědkem v téže věci. Pokud je v průběhu řízení zjištěna tato skutečnost, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vyzve právnickou osobu, aby určila k provádění úkonů v dalším řízení jinou osobu; k určení takové osoby jí stanoví lhůtu zpravidla v délce 7 dnů.
                    14. Podle § 34 odst. 5 téhož zákona, není-li osoba uvedená v odstavci 4 určena ve stanovené lhůtě, nebo právnická osoba nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení, popřípadě právnické osobě nebo jejímu zmocněnci prokazatelně nelze doručovat písemnosti, předseda senátu a v přípravném řízení soudce ustanoví právnické osobě opatrovníka. Osobu lze ustanovit opatrovníkem jen s jejím souhlasem. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy právnické osoby. Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci, též právnické osobě.
                      15. Podle § 148 odst. 1 tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost
                        a) není-li přípustná,
                        b) byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět, nebo
                        c) není-li důvodná.
                        b) Vlastní posouzení
                      16. V návaznosti na uvedená obecná východiska je zapotřebí na tomto místě předeslat, že skutkový stav popsaný ve stížnosti pro porušení zákona odpovídá obsahu spisu. Lze tedy shrnout a současně zdůraznit následující skutečnosti.
                        17. Již shora citované usnesení policejního orgánu Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Bruntál, oddělení hospodářské kriminality SKPV, ze dne 22. 3. 2017, č. j. KRPT-224340-98/TČ-2016-070181, jímž bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání L. J. a D. M. a společnosti B. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, bylo doručeno D. M. dne 29. 3. 2017 a L. J. dne 3. 4. 2017.
                          18. Dne 3. 4. 2017 společnost B., jednající jednatelem L. J., udělila plnou moc Mgr. Petru Knittlovi, advokátovi, k jejímu zastupování v trestním řízení a současně Mgr. Petra Knittla určila jako osobu, která ve smyslu § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., za ni bude provádět úkony. Společnost B., zastoupená Mgr. Petrem Knittlem, pak převzala usnesení o zahájení trestního stíhání dne 1. 6. 2017.
                            19. Uvedený úkon však jednatel L. J. učinil v době, kdy [jak lze vyvodit z kontextu vlastní plné moci, kterou udělil za společnost B. jmenovanému advokátovi, a usnesení o zahájení trestního stíhání (včetně dokladu o jeho doručení)] již byl trestně stíhán. Se zřetelem k ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., tedy již k tomu nebyl oprávněn. Udělení plné moci Mgr. Petru Knittlovi bylo proto neplatné. Za dané situace nebyl jmenovaný advokát oprávněn za obviněnou provádět jakékoliv úkony (a to ani přebírat písemnosti).
                              20. Na tomto místě je možno pro úplnost dodat, že uvedeným ustanovením zákona č. 418/2011 Sb. se zabýval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu 15. 8. 2018, sp. zn. II. ÚS 131/18, v němž vyslovil, že „Stát může zákonem svobodnou volbu obhájce omezit ve vybraných případech; jedná se však o mimořádně významný zásah. Proto tak může činit pouze tehdy, pokud takový zásah sleduje legitimní cíl a obstojí v testu proporcionality. S ohledem na základní právo právnické osoby na obhajobu, jehož součástí je i právo zvolit si obhájce, je třeba ustanovení § 34 odst. 4 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ve znění pozdějších předpisů vykládat tak, že osoba oprávněná činit úkony za obviněnou právnickou osobu (§ 34 odst. 1 zákona) může této obviněné právnické osobě zvolit obhájce i v případě, že tato oprávněná osoba sama vystupuje v řízení jako svědek. Opatrovník nemůže zvolit obviněné právnické osobě obhájce, je-li opatrovník ustanoven pouze z důvodu, že právnická osoba nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení, a tato nezpůsobilost je dána tím, že tato osoba vystupuje jako svědek ve věci obviněné právnické osoby.“ Stejný názor Ústavní soud zaujal i v nálezu ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2436/18, podle něhož „Jestliže někteří členové statutárního orgánu trestně stíhané právnické osoby nejsou v témže řízení stíhaní jako obvinění, ale mají v tomto řízení vystupovat pouze v postavení svědka, jsou tito členové zásadně oprávněni činit za právnickou osobu úkony, a to včetně zvolení obhájce právnické osobě. Ustanovení opatrovníka právnické osobě podle § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, by v takovém případě představovalo porušení práva právnické osoby na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.“ Z uvedeného lze vyvodit, že výjimka z pravidla vymezeného ustanovením § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb. je možná pouze v případě, kdy osoba oprávněná činit úkony za právnickou osobu má v trestním řízení proti ní vedeném procesní postavení svědka a nikoli obviněného.
                                21. Pokud tedy následně podal Mgr. Petr Knittel rovněž jménem společnosti B. stížnost proti usnesení o zahájení jejího trestního stíhání, pak takový úkon nebyl se zřetelem k výše uvedeným skutečnostem oprávněn učinit. Navíc za ni ani nebyl oprávněn přebírat písemnosti, což ve svém důsledku znamenalo, že vůči ní nenastaly právní účinky usnesení o zahájení trestního stíhání.

                                22. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále proto měla tuto stížnost podanou Mgr. Petrem Knittlem ve vztahu k obviněné právnické osobě B. zamítnout jako stížnost podanou osobou neoprávněnou podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř., nikoli jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Zároveň měla postupovat podle § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., tj. měla podat návrh na ustanovení opatrovníka společnosti B. soudem.
                                  23. Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 2 ZT 80/2017, v části týkající se obviněné právnické osoby B., byl porušen zákon v neprospěch této obviněné právnické osoby v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení jemu předcházejícím v ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb. (pouze stručně lze dodat, že nebylo vysloveno porušení § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., jelikož to v daném případě nebylo vůbec použito, přičemž Nejvyšší soud může vyslovit porušení zákona jen ohledně těch zákonných ustanovení, která byla ve věci nesprávně aplikována). V návaznosti na to podle § 269 odst. 2 tr. ř. uvedené usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále v části týkající se obviněné právnické osoby B., ohledně níž bylo vysloveno porušení zákona, zrušil. Současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Bruntále přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

                                  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

                                  V Brně dne 29. 8. 2019

                                  JUDr. Vladimír Veselý
                                  předseda senátu