Rozhodnutí NS

26 Nd 462/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/17/2019
Spisová značka:26 Nd 462/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.462.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Nd 462/2019-190




USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobkyně CFIG SE, se sídlem v Pardubicích – Zeleném Předměstí, Sladkovského 767, IČO: 29138680, zastoupené Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 2059, proti žalované H. H., bytem XY, zastoupené JUDr. Janou Kučeravou, advokátkou se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 1113, o zaplacení částky 44.134,77 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 13 C 121/2019, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 13 C 121/2019 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci.


Odůvodnění:


Žalobou podanou u Okresního soudu v Jindřichově Hradci se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila částku 44.134,77 Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 11. března 2019, č. j. 18 C 5/2019-62, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému. Zejména z odporu proti platebnímu rozkazu vydanému v této věci totiž zjistil, že žalovaná odešla od svého otce, u kterého žila v blízkosti XY, a přestěhovala se do XY. V době zahájení řízení tudíž měla bydliště a zdržovala se v obvodu Okresního soudu v Olomouci.

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15. dubna 2019, č. j. 22 Co 558/2019-69, citované usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci potvrdil.

Podáním ze dne 7. června 2019, doplněným podáním ze dne 12. června 2019, žalovaná navrhla přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci z důvodu vhodnosti. Uvedla, že dne XY se jí narodila dcera, s jejímž otcem však nežije, a žije u své matky v XY (okres XY), na jejíž finanční i faktickou pomoc je odkázána. Je sice zastoupena advokátkou, avšak není schopna nést její hotové výdaje spojené s dopravou k místně příslušnému soudu. Na XY nemá žádnou vazbu, pouze zde přechodně pracovala.

Žalobkyně se k návrhu výslovně nevyjádřila.

Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci projednal a dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána tomuto soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ČR z 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a usnesení Nejvyššího soudu z 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 21. března 2018, sp. zn. 26 Nd 26/2018).

Okolnosti, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. března 2011, sp. zn. 4 Nd 91/2011 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 15. srpna 2012, sp. zn. IV. ÚS 1841/11/, či z 22. května 2019, sp. zn. 22 Nd 189/2019).

Výše naznačené okolnosti projednávané věci podle názoru Nejvyššího soudu odůvodňují postup podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení změnila bydliště, sice sama o sobě pro takové rozhodnutí nepostačuje, avšak Nejvyšší soud přihlédl k jejím shora popsaným mimořádným poměrům. Navíc žalobkyně se sice k návrhu na delegaci výslovně nevyjádřila, avšak není pravděpodobné, že by přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci bylo pro ni nepřijatelné, neboť ona sama původně podala žalobu právě u tohoto soudu. Nadto lze předpokládat, že tímto soudem bude věc projednána hospodárněji, jelikož v případě potřeby dokazování se alespoň na straně žalované předejde nutnosti dožádání či vynaložení nákladů na cestu k místně příslušnému soudu a zpět. Konečně stádium, v němž se řízení nachází, tento postup také nevylučuje, neboť doposud neproběhlo ani první jednání ve věci.

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle § 12 odst. 2 o.s.ř. tomuto soudu přikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 12. 2019


JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu